Do dvou let by mělo v Schindlerově továrně v Brněnci vzniknout muzeum holocaustu

Potomci rodiny Löw-Beerů zachraňují chátrající areál bývalé tzv. Schindlerovy továrny v Brněnci u Svitav. Na místě, které před víc než čtvrt stoletím proslavil Oscary ověnčený film Stevena Spielberga Schindlerův seznam, chtějí vybudovat muzeum věnované holocaustu a záchraně 1200 židovských vězňů.

Rodina Löw-Beerů patří mezi staré moravské židovské rody a průkopníky textilního průmyslu na Blanensku a Svitavsku v 19. století. Jednu z textilek založili i v Brněnci, byla to přádelna, a podnik tam provozovali až do roku 1938, kdy z obav před nastupujícím nacismem z Československa utekli. Teď se potomci do Brněnce zase vracejí pod hlavičkou nadace Archa.          

Na místě mají v plánu vybudovat památník holocaustu a svitavského rodáka Oskara Schindlera. V první řadě chtějí zachránit rozpadající se budovy v části areálu bývalé brněnecké Vitky, tedy v místě, které má přímou spojitost s holocaustem a fungováním pobočky koncentračního tábora  Gross - Rosen.

Právě sem podnikatel Oskar Schindler v roce 1944 přemístil z Polska víc než tisícovku Židů na práci a zachránil je tak před smrtí v plynových komorách. Vloni založená Nadace Archa rodiny Löw-Beerů se teď snaží chátrající tovární stavby zabezpečit před zhroucením a shání peníze na výstavbu muzea včetně restaurace, ubytovacích kapacit a kina.

Nadace zatím na svou stranu získala Pardubický kraj, jedná ale taky s židovskými organizacemi a podporu hledá i u nadačního fondu režiséra Stevena Spielberga. První muzejní expozice by tam mohla být do dvou let.

Sem podnikatel Oskar Schindler v roce 1944 přemístil z Polska víc než tisícovku Židů na práci

Nezávislý starosta Brněnce Bohuslav Kašpar řekl, že záměr rodiny Löw-Beerů vítá a fandí mu. Je tu totiž i vyhlídka na nová pracovní místa, která prý v okolí citelně chybí. Zároveň si ale Kašpar nepřeje, aby muzeum bylo glorifikací Oskara Schindlera, ale reálným obrazem minulosti. Schindler je totiž některými lidmi vnímán spíš jako kontroverzní postava, mimo jiné kvůli jeho členství v nacistické straně a angažmá v německé špionážní službě. Na druhou stranu získal po válce řadu mírových cen, např. titul Spravedlivý mezi národy a stal se tak jedním z hrdinů židovského státu.

Související