Do lesa bezpečně. Pytláci i dnes používají klasická oka

18. říjen 2017
Výr velký ve studiu

Každý člověk má právo na vlastní nebezpečí vstoupit do lesa, sbírat plody pro vlastní potřebu a na zemi ležící suché klestí. Přitom je povinný les nepoškozovat a nenarušovat místní prostředí. Přesně tohle se dočteme v zákonu o lesích. Odměnou nám může být pohled na volně pohybující se zvěř a příjemný relax.

„Běžným druhem, který můžeme v našem kraji vidět, je káně lesní. Na zimu přilétá káně rousné, které se běžně pohybuje kolem Severního polárního kruhu. Na polích a lukách zase můžeme vidět poštolku. Sem tam se objeví i jestřáb lesní, kterému se kvůli plachosti a skrytému způsobu života říká duch lesa. Do města pro změnu zalétá krahujec obecný, který se pohybuje kolem krmítek, kde lidé přikrmují drobné ptactvo. Ze vzácnějších dravců je možné zahlédnout motáky, luňáka červeného, sokola, nebo raroha,“ popisuje Petr Zvolánek ze státního podniku Lesy České republiky.

Krmení

Starost a péče o volně se pohybující lesní zvěř je ze zákona povinná pro myslivce, kteří mají zkoušku z myslivosti nebo vysokou lesnickou školu. „I přesto, že by lidé rádi pomohli a do krmelců hodili nějakou tu dobrotu, zvířatům nevědomě spíš uškodí, nebo je dokonce zabijí. Určitě je dobré spolupracovat s myslivci, kteří honitbu obhospodařují. Nic nezkazíte nošením ovoce, které dokonce zvířata vyhledávají. Hodí se spadlá jablka, nebo hrušky. Na druhou stranu závažné komplikace může způsobit pečivo, obzvlášť plesnivé. Přikrmování zrním a obilím je také nevhodné.

Petr Zvolánek s výrem velkým

Pozor na pytláky a jejich pasti

Nebezpečí nejen pro zvěř ale i lidi jsou pytláci a jejich pasti. „Pytláctví je v dnešní době bohužel více promyšlené a důkladnější, než bývalo. Pachatelé jezdí v autech a mají vybavení na noční vidění. Za jízdy pak střílí na zvířata. Komunikují spolu přes vysílačky nebo mobilní telefony. Kupodivu se také stále setkáváme s klasickými oky i pytláckými železy, která jsou už dávno zakázaná,“ upozorňuje Petr Zvolánek.

Psi bez vodítka

Pokud se pohybujete po lese se svými psími mazlíčky, mějte je raději na vodítku. „Je-li myslivec ve službě jako strážný, podle zákona o myslivosti má právo usmrtit psa, který je vzdálený více než 200 metrů od obyvatelného objektu a zároveň pronásleduje lesní zvěř. Samozřejmě myslivci to neradi dělají. Pokud se nejedná o agresivního a notoricky zaběhlého agresora, který zvěř honí a pronásleduje, automaticky nestřílejí. Existují výjimky i pro služební psy a lovecká plemena, která jsou automaticky pod ochranou.“