Doktor Václav Vojtěch, první Čech na ledovém kontinetu

Václav Vojtěch se narodil v roce 1901 ve Skřivanech u Nového Bydžova. Coby redaktor tiskové kanceláře Central European Press se doslechl o plánech admirála Byrda vyrazit k jižnímu pólu, a zatoužil stát se součástí expedice. To se mu napoprvé nepovedlo. „I když byl přijat, odmítnut, zase přijat a opět odmítnut, tak se nenechal odradit a na Nový Zéland odjel za peníze, které mu poskytli například prezident Masaryk, Tomáš Baťa a další. Nakonec přesvědčil Byrda, aby ho do expedice vzal,“ říká předseda Polární sekce České geografické společnosti Michal Janouch.

Ocenění

Někteří lidé se na snahy doktora Vojtěcha dívali trochu s despektem, jeho kvalifikace pro polární vědeckou expedici nebyla úplně ideální: „Mě to mrzí, i současní polárníci o něm nemluví moc dobře. Na druhou stranu, až někdo získá Zlatou medaili Kongresu Spojených států, což je nejvyšší státní vyznamenání, pak může někoho soudit,“ říká Michal Janouch. Vojtěch medaili dostal a dodnes je jediným českým držitelem tohoto ocenění, které získali také Winston Churchill, Matka Tereza, nebo papež Jan Pavel II.

Václav Vojtěch, polárník|foto: Public domain, Jindřich Honzík, Městské muzeum Nový Bydžov

Dříve a dnes

Polární expedice v první třetině 20. století byly diametrálně odlišné od dnešních expedic. „To byli pionýři vědy. Už jenom to, že v současné době se tam jezdí na tři měsíce, na půl roku, expedice se střídají, jezdí se tam letecky, dřív to bylo pomocí lodí a jezdilo se tam na rok, nebo na dva. Nesrovnatelné podmínky jsou samozřejmě i ve vybavení.

Doktor Vojtěch při expedici admirála Byrda zastával různé role. Fungoval jako námořník, topič, cvičitel psů, částečně se věnoval také vědě a v pokusech chtěl pokračovat při dalších výpravách, to už ale nestihl. V srpnu 1932 v nedožitých 31 letech utonul po převrácení kanoe v Labi nedaleko Sadské.

Češi za polárním kruhem

Od doby, kdy doktor Vojtěch poprvé stanul na Antarktidě, se čeští vědci vyskytovali na kontinentu více méně pravidelně. Nejprve většinou se sovětskými expedicemi, dnes už tam máme vlastní stanici. Stojí na severním pobřeží ostrova Jamese Rosse a nese jméno zakladatele moderní genetiky Johana Gregora Mendela. „Provádí se tam výzkumy z oboru biologie a geologie. Dlouhá léta jsme dělali klimatický výzkum, hlavně měření stavu ozonové vrstvy,“ říká Janouch.

Život za polárním kruhem

A jak se žije na polární stanici? „Samozřejmě dobře. Jezdí tam lidi, kteří tam chtějí jezdit, chtějí něco dělat, chtějí se dozvědět, jak Antarktida funguje, jak ovlivňuje klimatický systém. A čím víc se do toho dostáváte, tím víc se naplňuje pravidlo, že čím víc víte, tím víc vám dochází, že nevíte nic. Samozřejmě je také obrovská výhoda, že vás tam nic neruší, jenom usilovně pracujete a ta hysterická doba a spěch tam není,“ říká Michal Janouch.