Dřevo z lesa, sekera po pradědovi. Tesař by u památek s modernou nepochodil

„Je to náročné po fyzické i znalostní stránce, aby člověk opravdu znal tradiční technologie a památkám neubližoval. Na historické konstrukce ani nelze použít nové technologie. Spolu si to nerozumí. Takže musíte poznat řemeslo, které přirozeně zaniklo někdy v minulém století. Věnovat se tomu, specializovat se,“ podotýká tesař Jiří Pokorný.

Nevíte nikdy všechno

Historické objekty ho vždy zajímaly. I architektura obecně. „Někdy kolem roku 2006 jsem se stal majitelem velice dochované kulturní památky z roku 1714. Tam jsem si chtěl splnit svůj sen a použít tradiční řemesla. Pořád ale člověk přichází na nové věci. Řada postupů dnes už není běžných. Kolikrát je musíme objevit.“

Ve skanzenu na Veselém Kopci dávají tesaři dohromady starou roubenou stodolu, která původně stála nedaleko Skutče|foto:Josef Kopecký, Český rozhlas

Kolem Pokorného je parta lidí, která se o to odborně, profesně zajímá. „Nejsme vyloženě řemeslníci, kteří dělají tesařinu pro moderní stavby. Zaměřujeme se výhradně na historické objekty. Stavbu dokážeme obnovit od základů až po hřeben.“

Obnovovali třeba i národní kulturní památku v Čisté u Litomyšle, kde je dům s nejstarším vesnickým krovem ze 16. století. To bylo prý spíš stavební restaurování.

Dokončený Veselý Kopec

Ve skanzenu u Hlinska zase realizovali transfer a obnovu staré roubené stodoly. Jde o poslední budovu, která v areálu chyběla. „Stavba je unikátní svou samonosnou konstrukcí. Sloupovou, co vynáší krov. Transferovali jsme nejenom dřevěnou část, ale i základy. Kameny jsme očíslovali, vytvořili jsme spárořez. Bylo to se vším všudy včetně mlatu. Takhle by to mělo vypadat taky s průzkumem a zaměřením. Následně se toho převáží nejvíc, co lze.“

Čtěte také

iROZHLAS

Rozebrat, ošetřit a znovu sestavit. Tesaři skládají stodolu ve skanzenu na Chrudimsku

Podle Pokorného měli poměrně málo času. „Poškození stodoly nebylo 30 procent, ale 60, což samozřejmě zásadním způsobem ovlivňuje harmonogram. Materiály totiž nemůžeme nakupovat běžně ve stavebninách, musíme v lese ručně nakácet dřevo a otesat ho.“

Na stodole původně bylo nejvíc borovice. „Té se ale vyhýbáme, protože je lákavá pro dřevokazný hmyz. Spíš používáme jedli anebo smrk. Stodole jsme ale neubrali na autentičnosti. Pořád tam je vidět řemeslo, jako kdyby to dělali hospodáři před 160 lety.“

Vzácný nástroj

Tesař někdy používá sekeru po svém pradědovi. „Začínal jsem s ní a občas s ní ještě tesám. Šetřím si ji zároveň jako památku. Je jí tak 150 let. Váží kolem tří a půl kilogramu. Čím těžší, tím jednodušší práce. Když je ostrá, dělá to za vás. Vy se nemáte sedřít. Tohle se vám stane jenom tehdy, když máte špatné nástroje anebo špatnou techniku.“

Jak často přicházejí zakázky na obnovu historických objektů? Jak dlouhá bývá příprava? A co všechno se musí zohlednit? Poslechněte si celý rozhovor.