Druhá republika ve východních Čechách? Protektorát byl pracovní kolonií Velkoněmecké říše

17. březen 2019

Mnichov znamenal obrovskou ránu pro mladou Československou republiku. Bylo to velké zklamání pro mnoho lidí, kteří věřili v sílu demokracie a jejím pevným kořenům uprostřed Evropy.

Druhá republika je označení pro politický systém ČSR v období 1. října 1938 - 14. března 1939. Trvala tedy pouhých 167 dní. Následovala po první republice.

Před 80 lety byl nad Československem vyřčen ortel. Temné kapitoly historie si musíme připomínat

Protektorátní prezident Emil Hácha a nacistický vůdce Adolf Hitler

Také Český rozhlas Hradec Králové si připomíná události, které se odehrály přesně před 80 lety, kdy v březnu roku 1939 došlo k německé okupaci Československa. Období tzv. Protektorátu Čechy a Morava pak bylo jednou z nejtemnějších kapitol českých dějin. Vše si dáme do souvislostí s historikem Muzea východních Čech v Hradci Králové Janem Hrubeckým. 

Druhá republika byla výrazně menší a slabší než její předchůdkyně. Oficiální název zněl Česko-Slovenská republika, zeměpisný název Česko-Slovensko.

Druhá republika už s demokratickými principy své starší sestry neměla mnoho společného. Do popředí se dostávaly nové autority, jednak lidé ze strany agrární, ale také osoby, držené v době první republiky v koutě - nacionalisté, fašisté, antisemité a podobné existence. Plivali na „neschopné“ prvorepublikové politiky, kteří zemi dovedli až k Mnichovu, a plivali i na Židy.

Druhá republika 1938

Antisemitismus v podhoubí české společnosti dlouhodobě dřímal, ale během druhé republiky, při hledání viníků a nepřátel, vyhřezl do ostudných rozměrů.

15. březen 1939 v Hradci Králové

Německé jednotky přijely do Hradce Králové v dopoledních hodinách a začaly obsazovat úřady i kasárny. Na letišti byli vojáci už od rána a zajišťovali bezpečné přistání německých vojenských letounů. Německé kolony přijely po pravé straně silnice a od toho dne se v Čechách jezdí vpravo.

Kroniky zachytily nejistotu lidí, co bude dál. Tragický 15. březen 1939 na východě Čech

Po Mnichovu (1939)

Dnes je to přesně 80 let od okupace Čech a Moravy německou armádou. V 6:00 hodin ráno začala vojska obsazovat i východní Čechy. Jak lidé situaci vnímali a kudy jednotky postupovaly?

Německé bezpečnostní služby začaly ihned po příjezdu konat, podle předem připravených seznamů zatýkaly nejen komunisty, ale i všechny známé odpůrce a kritiky nacistického režimu. Němečtí vyšetřovatelé jich tenkrát po výsleších ještě hodně propustili. Pokud neemigrovali, čekaly je časem soudy, věznění a v době heydrichiády smrt.

15. března 1939 je osudové datum pro všechny české Židy, i pro ty, kteří půl roku před tím utekli ze Sudet. Na území Protektorátu Čechy a Morava začaly platit Norimberské zákony. Díky nim Židé přišli o majetek, občanská práva a později většinou i o život.

Život za protektorátu

Protektorát se stal pracovní kolonií Velkoněmecké říše. Byly zavřeny vysoké školy a snižovány počty středních škol a gymnázií. 

Vyhláška starosty Hradce Králové Josefa Pilnáčka

Zavedena byla povinná němčina a upravován byl výklad dějin. Většina mladých lidí nad 14 let byla nuceně nasazena, v lepším případě v protektorátu, v horším v Říši. Nasazeno bylo 650 tisíc Čechů. Následná bombardování německých továren nepřežilo přes tři a půl tisíce Čechů.

Od podzimu 1939 se vše podřizovalo válečným potřebám. Byl zaveden přídělový „lístkový“ systém, kdy lidem ke koupi nestačily jen finance, ale potřebovali ještě lístky. A ty byly vydávány jen osobám řádně úředně přihlášeným. Byl všeobecný nedostatek všeho a kvetl černý obchod. Ten byl sice velmi přísně trestán, ale vymýtit se jej stejně nepodařilo.

Protektorát trval 6 let, 1 měsíc a 19 dní. Mnoho Čechoslováků uteklo, aby se v zahraničí přidali k jednotkám bojujícím proti nacistickému zlu. Mnoho Čechoslováků, doma i v zahraničí, se přidalo k odboji. Tisíce jich za naši svobodu zaplatilo cenu nejvyšší.

autoři: Šárka Kuchtová , baj
Spustit audio

Související