Dýně jsou tradiční podzimní surovinou. Udělejte si je jako rizoto. Zkrátka - v jednoduchosti je síla

Je tu dýňová sezóna. V obchodech a u farmářů se rozšířila nabídka dýní, což je nejlepší čas na ozkoušení v duchu moderní gastronomie. Zkuste si udělat dýňové rizito.

Ingredience
  • 1 kg dýně Hokkaido nakrájené na kousky
  • olivový olej
  • kulatozrnná rýže
  • 1,5 l zeleninového bujonu
  • 50 g másla
  • 1 cibule
  • bílé víno
  • 50 g parmazánu + na posypání

Dýně se v českých kuchyních pomalu zabydlují, pěstuje se celá řada odrůd a vyrábí se z nich koláče, chléb, marmelády i kompoty. A zejména na podzim, kdy se sklízí botatá úroda.

Dýně hokkaidó je severo-japonská odrůda, kde je známá jako "čínská dýně." Existují dva druhy dýně Hokkaidó. Jeden má tmavě oranžovou barvu a druhý má slupku světle zelenou. Plody jsou kulovitého tvaru a pocházejí původně z japonského ostrova Hokkaidó, kde rostou na vulkanické půdě.

Postup:
Troubu předehřejte na 220 °C. Kousky dýně promíchejte se lžící oleje.
Přendejte na plech vyložený pečicím papírem a pečte třicet minut dozlatova. Mezitím rýži zalijte vývarem a vařte jak jste zvyklí.
V jiném hrnci rozpusťte polovinu másla, přisypte cibuli a osm až deset minut za občasného míchání opékejte. Přidejte okapanou rýži, vlijte víno a za občasného jej nechte odpařit.
Polovinu pečené dýně rozmixujte na pyré a spolu se sýrem a zbylým máslem vmíchejte do rýže. Nechte pár minut stát.
Na konec do rizota přidejte pečené kousky dýně, ozdobte petrželkou a posypte parmazánem.

Dýně je tradičně spíše podzimní ingrediencí, ale velmi dobře se uchovává, a proto si její skvělou chuť můžeme užívat až do jara. I ta nejjednodušší příprava dýňové polévky vás překvapí plnou chutí. Zkrátka - v jednoduchosti je síla.

autor: KAB

Související

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.