Festival smíchu rozchechtává diváky. Komedie je přitom vážná věc

27. leden 2016
Komedie Dokonalá svatba Městského divadla Zlín

Poslední lednový týden je v Pardubicích ve znamení dobré zábavy. Východočeské divadlo Pardubice hostí už šestnáctý ročník GRAND Festivalu smíchu. Jeho dramaturgyní zůstává Jana Uherová.

Hlavní roli hraje komediální žánr, který řada jiných festivalů podle jejích slov opomíjí: „Komedie je skoro až nechtěným zlem. Přitom diváci je milují, herci rádi hrají. Žánr je to strašně těžký. Někoho rozplakat bývá dost jednoduché. Ani nemusíte mluvit. Díváte se na umírajícího psa a brečíte. Někoho od srdce rozesmát, pobavit ho kvalitní komedií bývá velmi složité. Na ostatních festivalech se někdy stane, že je představení plus mínus vtipné, ale málokdy jde o komedii žánrem.“

Všechno začala Dokonalá svatba

Maraton inscenací v pondělí odstartovalo Městské divadlo Zlín. Přivezlo britskou hru Dokonalá svatba. „Herci byli spokojení, protože od diváků cítili velkou odezvu. Ta byla nejenom vidět, ale hlavně pořádně slyšet. Říkali, že tady hrají pokaždé rádi, ale tentokrát se to velmi povedlo. Ovace vestoje nejsou úplně obvyklé. Dokonalé svatby jsem se trochu bála. Myslela jsem si, že diváci mají ještě v paměti naše zpracování. U nás se to hrálo asi před deseti lety. Tato Dokonalá svatba byla úplně jiná,“ říká Uherová.

Ve zlínském divadle se režie ujal tandem Roman Vencl a Michaela Doleželová. Oba pocházejí z Pardubic a cítili se tedy jako doma. Roman Vencl navíc hrál v olomoucké verzi inscenace pod jiným režijním vedením.

Na první soutěžní komedii reagovala odborná porota vlažněji, i když u diváků měla podle Uherové velký úspěch. „Diváci, kteří jdou na jedno představení, si ho užijí. Zatímco porota musí vidět sedm věcí a potřebuje trochu odstup. Když bude mít v neděli za sebou sedm zážitků, bude moci hodnotit. Na začátku nevíte, kde je nastavená laťka. Někdy jsou mezi hodnocením diváků a odborné poroty velmi velké rozdíly a někdy se paradoxně shodnou. Ani se na to nedá udělat nějaký vzorec. Pokaždé to je jinak.“

Kritéria výběru

Festivalové představení by mělo být z posledního roku. Neplatí to ale doslova. „Vstupenky se začínají prodávat už v listopadu a závěrečný výběr končí v říjnu. Musíme vzít listopad a prosinec z roku předtím. Asi nejzákladnějším kritériem je kvalita. Musí to být dobrá inscenace s dobrými hereckými výkony, dobrou režií a musí být zábavná,“ popisuje Jana Uherová.

Nadšení ji neopouští ani po několika letech festivalu. „Člověk se asi nikdy nepřestane na něco těšit. Jsou emoce, které v člověku nestárnou. Myslím si, že radost ze smíchu, z dobré komedie a dobrého zážitku je asi napořád. Výběr mě baví. Trochu mě svazuje, že jsem za šestnáct let viděla tolik inscenací, že je srovnávám vzájemně mezi sebou. Když vezmu od nějakého režiséra dobrou inscenaci, potřebuji, aby příště nešla od stejného režiséra inscenace s nižší kvalitou.“

Jana Uherová

Galavečer smíchu

Během něj se v pondělí dozvíme výsledky festivalu. Už podvanácté ho natočí Česká televize a odvysílá v posunutém přímém přenosu. Popáté se udělí taky Cena Genia smíchu, která je oceněním za mimořádný přínos v herectví, režii nebo jiné oblasti divadelnictví komediálního žánru v posledních letech. „Ještě máme spoustu doprovodného programu. Vystupují v něm mladé soubory, které hrají trochu jiným způsobem.“