Festivalové novin(k)y - pátek 22. 2.

22. únor 2008

Dnes Vás pobaví Do soutěžního klání se zapojí Vám, pravidelným festivalovým divákům jistě ne neznámí herci Slováckého divadla Uherské Hradiště, kteří na Vaše bránice tentokrát zaútočí situační komedií 1+2=6 (Jeden a dvě je šest).

A zítra Vás rozesměje
V sobotu se nejdříve pobaví děti - ve tři odpoledne představí Teátr Víti Marčíka v Divadle 29 svou poetickou a hravou pohádku Šípková Růženka. Soubor mladých brněnských herců BURANTEATR pak na Jevištní zkušebně zahraje zábavnou komedii Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl, průnik do soukromí a erotického života Karla Marxe, který začne v pět odpoledne. V podvečer o půl šesté se do Divadla 29 můžete přijít podívat na další opus Víti Marčíka - Mystériia buffa.
Pro náš soubor a naše příznivce však bude nejdůležitější představení od sedmi večer v Městském divadle, to bude o přízeň poroty a diváků bojovat naše komedie Bláznivé nůžky. Držme si vzájemně palce, aby obstála na jedničku!

Stalo se čtvrtý den...
Eliška Balzerová v tragikomedii Můj báječný rozvod pražské Violy rozehrála na Hronovické scéně neuvěřitelný herecký koncert ženy ve středním věku v rozvodovém řízení!




Můj báječný rozvod

Soutěžní komedie Mandragora Švandova divadla rozhodně u publika zabodovala.







Mandragora

Na vpád na scénu Zdeňka Rumpíka se bude dlouho vzpomínat, poté, co se zvedl ze země, spolu s Lídou Vláškovou přivítali patronku pražských herců, paní Janu Hlaváčovou.





Zdeněk Rumpík, Jana Hlaváčová, Lída Vlášková

Po hlavním programu se ještě v Divadle 29 poprvé na festivalu představil soubor Krepsko s originálním a pro pardubického diváka nezvyklým představením Fragile + polské tango pro tři.

Fragile + Polské tango pro tři

Finálový vtip Fórfestu
NASA vyvinula raketu pro lety do vesmíru a na první zkušební let vybrali její experti jako posádku violistu a opici. Oba dostali na cestu zapečetěné obálky. Opice na ní měla napsáno: Otevřít 30 minut po odletu! a violista: Otevřít 60 minut po odletu! Nastal den odletu a ve stanovený čas raketa úspěšně odstartovala. Po půl hodině otevřela opice obálku. V ní stálo: "Zmáčkni tlačítka A5 a F9 na třetím ovládacím panelu v sektoru 2, zapni chlazení na třetí motor a proveď navigaci lodi podle palubního počítače!" Opice šla a provedla všechny úkoly. Po dalších třiceti minutách otevřel obálku violista a v ní stálo: "Nakrm opici, ale proboha na nic nesahej!"
Náš finálový fór můžete ohodnotit na internetové adrese divadla www.vcd.cz a na anketních lístcích v divadle.


Jana Hlaváčová se ráda vrací do Pardubic
Paní Jano, já Vás vnímám jako velkou dramatickou herečku, vím, že skvěle hrajete komplikované a hluboké charaktery, ale teď, při příležitosti Vaší účasti na GRAND Festivalu smíchu mě zajímá, na jakou komediální roli ráda vzpomínáte?
Já jsem strašně vděčna panu režisérovi Hášovi, ten to prolomil, když mi dal roli Káči ve hře Čert a Káča. To byla role z úplně jiného ranku. A druhá taková příležitost mě čekala s doktorem Pecháčkem a režisérem Kleinem, kteří mi odvážně důvěřovali a obsadili do Toničky v Básnících. Po téhle zkušenosti si dokonce pár lidí začalo myslet, že mám smysl pro humor... Za to jsem velmi vděčná, protože humor je strašně těžké dělat, to je vlastně matematika, vše musí být absolutně přesné. Od té doby jsem se snažila, jak to jen šlo, na divadle humor upotřebit.
V našem divadle je několik herců, které jste učila, mě dokonce také... Najdete si čas sledovat další osudy svých bývalých svěřenců?
Já mám strašné výčitky, ale časově mi to vůbec nevychází. S několika žáky se setkávám na jevišti, například ve vinohradském divadle s Janem Šťastným, občas s někým na natáčení, ale, a je mi to moc líto, do divadel mimo Prahu nezajedu. Ne, že bych nejezdila, naopak. Znám mnoho divadel, měst, kam se skupinou kolegů, především s Petrem Kostkou jezdíme se zájezdovým divadlem. Děláme divadlo, které nás baví, titul, režiséra i obsazení jsme si mohli sami vybrat. Moc se mi líbí přijet někam mimo Prahu, zjistila jsem, že všude jsou úžasný lidi, skvěle reagují, zažívám to po celé republice. Tady v Pardubicích znám publikum taky a myslím si, že je výborné, ráda se sem vracím.
Co vás v poslední době rozesmálo, pobavilo?
Hodně mě rozesmává naše Andulka, vnučka, dcera Báry a Jirky. Je jí pět let a je hrozný "šášula". Paroduje svého tatínka (Jirku Dvořáka), který je hlasem České televize, a přesně jeho hlasem nám oznamuje, co televize uvádí. A taky mě pobavilo, když asi před rokem řekla Báře: "Mami, já tě mám moc ráda. Jako nebe. Protože to je všude."
Myslíte si, že má herecké geny?
Určitě, ale všichni se budeme snažit, aby na to zapomněla.
Děkuji Vám za rozhovor a přeji hodně úsměvů po celý rok.


Jana Hlaváčová

Mrazivé i Veselé skoky
Po předloňském festivalovém uvedení představení Ve stanici nelze přivezlo divadelní seskupení Veselé skoky svou třetí produkci Baby box. A vzbudilo opět nadšení.
Už název napovídá, o čem soubor, tvořený povětšinou mladými herci oblastních i pražských divadel, vypráví. V krátkých sukýnkách, trenýrkách s dětskými motivy, v bavlněných zakasaných trikách a bačkůrkách tančí svůj pohled na dětství, kdy je člověk ještě tak nějak mimo realitu, jakoby ve vyhřívaném bezpečném světě "baby boxu", přitom už tehdy však se životem válčí, "boxuje". Veselé skoky tak zpracovávají obecné, všem srozumitelné téma, a to svým specifickým způsobem, který pojmenovávají jako taneční groteska. Do ní se jim vejde vše od pantomimy až po prvky baletu. Vystačí si pro celé představení s deseti, dvaceti slovy a dětskými říkankami či písničkami. Přesto zůstává Baby box pro diváka povětšinou pochopitelný a leckdy navíc velmi vtipný, pobaví třeba vynikající gag s papírem přilepeným na noze baletky. Zároveň Veselé skoky zprostředkovávají i působivé momenty - kupříkladu když děti tančí se "smrtí" ve stepařských botách a vlastně už ani nejsou dětmi, dospívají, odkládají bačkůrky. Emoci vzbuzuje také hraní na políčka xylofonu rozvěšené na provázku nad scénou. Aby se rozezněl správný tón, musí přidělený účinkující ve vhodnou chvíli vyskočit... Podobných nápadů je produkce, jež stojí na přesných výkonech a nasazení evidentně pro věc nadšených herců, plná. Diváci z ní proto odchází s pocitem, který by se dal vystihnout slovem malého šišlavého hrdiny: "Pelfektní."

Veselé skoky - Baby box
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser