Gočárova galerie má nového šéfkurátora. Chce dát prostor i opomíjeným
Tahle pozice je hodně manažerská. Pavel Liška ale taky může ovlivnit směřování celé instituce.
„Je to na dialogu s ostatními kurátory, ale i s vedením. Zachováváme kontinuitu, směřování. Mapujeme region. Chtěl bych pokračovat v prezentaci umělců, kteří jsou s ním spjatí. Příští rok to bude třeba malíř Tomáš Němec, který je původně z Poličky. Zároveň bych chtěl dát velký prostor v Automatických mlýnech nadregionálním umělcům na okraji zájmu, kteří nejsou tak často vystavovaní, ale patří do výstavního programu. Mohli by přilákat pozornost.“
Čtěte také
Všechno sladit
Šéfkurátor koordinuje ostatní kurátory a kurátorky, kteří se starají o podsbírky. „Zároveň koordinujete produkčního, administraci v rámci různých zápůjček a podobně. Tým je rozsáhlý a je tam několik dalších členů, kteří nejsou tolik vidět na první dobrou, ale jsou velmi důležití a klíčoví, aby vznikly kvalitní výstavy.“
Podsbírka představuje kategorii sbírky, tedy celku všech předmětů, uměleckých děl, o které se galerie stará. Jde třeba o obrazy, plastiky, fotografie, kresbu anebo grafiku.
Před novým angažmá v Pardubicích působil Liška jako kurátor v Muzeu umění a designu v Benešově. Začínal v Museu Kampa, které uchovává uměleckou sbírku Jana a Medy Mládkových.
V Domě U Jonáše i v Automatických mlýnech rozjíždějí nové výstavy. A patří do galerie taky opera? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
