Hanácká krajina je plná skrytých pokladů, říkají archeologové Zuzana Mírová a Martin Golec

Pedagog Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, doktor Martin Golec se specializuje se na starší dobu halštatskou na Moravě. Zajímá se dále o speleoarcheologii Moravského krasu, především o jeskynní svatyni v Býčí skále. Ve svých výzkumech se věnuje novým výkladům a souvislostem nálezů v jeho milované Býčí skále a Křtinském údolí. V Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu objevil kresbu, která je o 800 let starší než dosavadní nejstarší výtvarní dílo v Česku. Malba je stará 7000 let. Kresbu tvoří černé čáry na mohutném kameni. Dílo pak pravděpodobně lidé dotvořili čarami jako kultovní kámen v době kamenné. Dosavadní rekord drželo výtvarné dílo z této jeskyně, které je podle laboratorních analýz staré 6200 let.

Zuzana Mírová, rodačka z Litovle, milovnice koní a bývalá zpěvačka metalové kapely, vystudovala archeologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, od roku 2019 absolvuje doktorský studijní program v Ústavu pro archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zaměřuje se především na dobu bronzovou a starší dobu železnou, v současné době se nejvíce věnuje výzkumu společenských elit. Podílí se na badatelském výzkumu centrální lokality doby halštatské, Habrůvky, „Býčí skály“. Je autorkou objevu jednoho z nejcennějších předmětů z doby železné, luxusně zdobeného dobového vozu, který má v Evropě jen jedno „dvojče“.

Jaké metody zkoumání archeologové v současnosti používají? Co lidé, dvacet šest století zpět, jedli a na jaké choroby umírali? Proč naši předci ukládali do země poklady a k čemu se vztahovali? Čeho si v krajině všímat, abychom třeba na takový poklad, či tajemné místo v krajině, narazili? A jaké to je být požádána o ruku v jeskyni Býčí skále uprostřed náročného archeologického průzkumu?