Hereret má nový skleněný sarkofág. Slavnou mumii uvidíte v Moravské Třebové
Letos uplyne 114 let od doby, kdy do Moravské Třebové doputovala vzácná staroegyptská památka. Mumii ženy pro tamní muzeum zakoupil mecenáš Ludwig Holzmaister.
Moravskotřebovské městské muzeum uchovává nejen vzácné památky regionu, ale také umělecké předměty a etnografický materiál z různých koutů světa. Jednou z velkých podsbírek je kolekce předmětů, které ze svých cest na různé kontinenty posílal moravskotřebovský rodák a mecenáš Ludwig Holzmaister. Ve městě pro ně nechal postavit velké muzeum. Kolekce mimoevropského umění čítají na stovky artefaktů, fotografií a dalších dokumentů. Největší soubor pochází z Indie, výjimečná je sbírka japonského umění. Kolekce staroegyptských památek je dokonce druhá nejrozsáhlejší v Česku.
Manželé Holzmaisterovi egyptskou mumii koupili při své druhé cestě do Afriky na přelomu roku 1911 a 1912. Mumie ženy byla nalezena v oblasti města Lahún, v archeologické lokalitě na jihovýchodním okraji Fajjúmské oázy, asi osmdesát kilometrů pod Káhirou. Egypťanka se narodila v období 22. dynastie, která panovala v letech 945 - 747 př.n.l. Badatelé dokázali odvodit jméno ženy podle nápisu u špičky nohou se skupinami hláskových znaků h-r-r-t, tedy Hereret. Toto jméno v sobě nese symboliku květiny.
Co lze vyčíst z kosterních pozůstatků?
Princezna Hereret byla balzamována a její mumie uložena do kartonážového obalu a dvou rakví z cedrového dřeva, které zdobí portréty. Konkrétní identitu ženy nelze určit, ale vzhledem k výzdobě rakví šlo jistě o ženu s vyšším společenským postavením. Mumii princezny Hereret během jejího „druhého“ posmrtného života v Moravské Třebové vědci zkoumali dvakrát, v sedmdesátých letech to byla standardní radiografická metoda. Už tehdy odborníci zjistili, že jsou kosterní pozůstatky velmi poškozené a že se jedná o ženu, která zemřela mezi 20. a 30. rokem svého života.
Další analýza pozůstatků Egypťanky pomocí počítačového tomografu umožnila specialistům vytvořit trojrozměrné modely. Lebka mumie je dobře zachovaná, podle odborníků jsou na ní vidět drobná poškození, která mohou souviset s poruchou krvetvorby. Hereret ale jistě trpěla onemocněním chrupu, protože vědci odhalili nestejnoměrně opotřebované zuby, potravu tedy musela kousat v ústech pouze na jedné straně.
V lebce a v nosní dutině mumie je patrná destrukce. Ta ale souvisí i s obvyklým postupem mumifikace těla. Jde o cestu, kudy staroegyptští balzamovači odstraňovali měkké tkáně. Kostra mumie je značně poškozená, k její destrukci došlo pravděpodobně už v době, kdy byla mumie objevena. Vykradači hrobů totiž často, ve snaze najít cenné pohřební předměty, bandáže mumií roztrhali.
Expozice staroegyptských památek má tři části. V první si můžete prohlédnout mapu s významnými archeologickými lokalitami. Je v ní také zaznamenáno, odkud předměty v expozici moravskotřebovského muzea pocházejí. Ústřední část expozice je věnovaná mumii Hereret, v dalším ze sálků uvidíte také zvířecí mumie, například kočky nebo poštolky. Prohlédnout si můžete vešebty, pohřební figurky, které se ukládaly do hrobu společně se zemřelým. Velmi krásná je také kolekce náhrdelníků nebo soubor keramických nádob, pocházejících z předdynastického období dějin starověkého Egypta.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
