Historická budova Národního muzea v Praze se po rozsáhlé rekonstrukci znovu skví v plné kráse

8. listopad 2019

Novorenesanční budova Národního muzea je od roku 1891 významnou dominantou horní části pražského Václavského náměstí. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, poškozená dvěma vojenskými útoky, v roce 1945 a 1968. Přesto nebyla od svého vzniku významněji opravovaná. Až nyní. Po náročné rekonstrukci se vloni po sedmileté přestávce znovu otevřela návštěvníkům.

Jeho založení předcházelo ustavení České společnosti nauk roku 1789. Samotné Národní muzeum, které je nejstarším a největším muzejním ústavem v Čechách, bylo pod názvem Vlastenecké muzeum založeno v roce 1818. Zpočátku nemělo vlastní budovu, proto byly první exponáty, pocházející z darů ze soukromých sbírek českých aristokratů, shromažďovány v klášteře u svatého Jakuba, ve Šternberském paláci na Hradčanech a posléze v Nostickém paláci Na Příkopě.

V době založení byly sbírky převážně přírodovědné. František Palacký, spolu s dalšími mladými vlastenci, se zasloužil o rozšíření na sbírky historické a specializaci na kulturní a vědní obory. Rozrůstání sbírek však vyžadovalo stále větší prostory. V době bourání hradeb kolem Nového Města se podařilo Ladislavu Riegrovi domluvit, aby městská rada darovala pro novostavbu muzea pozemek po zbořené Koňské bráně na nynějším Václavském náměstí. V roce 1883 vyhlásil Zemský výbor konkurz na návrh nové budovy. První cenu vyhrál architekt Josef Schulz, který byl pověřen i vedením stavby.

V muzeu je na tři a půl tisíce dveří

V letech 1885 až 1890 postavil rozsáhlý novorenesanční objekt nákladem 1 935 000 zlatých. Půdorysem je pravidelný obdélník o stranách 104 a 74 metry, nejvyšší bod budovy je 70 metrů nad rampou. Od fontány před vchodem až do věže vede 338 schodů. V objektu je více než tři a půl tisíce dveří a 562 oken. Budova má dva obdélníkové, nyní zastřešené dvory oddělené středním traktem. Čtyři nároží jsou tvořena čtyřbokými věžemi s kopulemi. Nad střední částí hlavního průčelí se zdvíhá hlavní věž s kopulí a lucernou.

Koncem března 1891 byla dokončena instalace sbírek a 18. května 1891 bylo muzeum slavnostně otevřeno. Výzdoba muzea nejvýznamnějšími umělci své doby byla zhruba dokončena roku 1903.

Výstava Rytíři nebes v Národním muzeu v Praze

Majitelem muzea byla až do roku 1934 Společnost Vlasteneckého muzea v Čechách, založená roku 1920. Od roku 1922 nese muzeum své dnešní jméno. V roce 1934 přešlo muzeum do vlastnictví a správy Země české, v roce 1949 bylo převedeno do vlastnictví státu.

Budova Národního muzea je národní kulturní památkou. Expozice budou pro návštěvníky postupně otevírány během roku 2020. Nyní je možné navštívit aktuální výstavy. Dále pak Panteon včetně ochozu a kupoli (se speciální vstupenkou). Zpřístupněn je také sál s kostrou plejtváka myšoka. 17. listopadu 2019 se otevře speciální tunel spojující Historickou a sousední Novou budovu Národního muzea.

Národní muzeum v Praze je otevřeno od pondělí do neděle od 10 do 18 hodin.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.