Historik Jan Rychlík: Bez knížete Václava by se český stát nejspíše neudržel

28. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Rychlík

Profesor Jan Rychlík je odborníkem na moderní dějiny slovanských národů. Specializuje se především na českou a slovenskou historii, pozornost věnuje ale také vývoji balkánských národů. „Byť je Česká republika státem mladým, česká státnost má více než tisíc let,“ upozorňuje.

Dne 28. září si připomínáme úmrtí patrona českého národa sv. Václava. Svátek byl uctíván dokonce už v 19. století za Rakouska-Uherska. Naopak v době Československa ustoupil do pozadí kvůli chybějící svatováclavské tradici na Slovensku.

„Jako český historik ten den ctím. Každý národ a každý stát musí mít nějaký státní svátek, musí mít referenční bod, od kterého se, jak bych řekl, odrazí. Myslím si, že sv. Václav žil tak dávno v minulosti, že to není osobnost, která by mohla nějakým zásadním způsobem českou společnost štěpit,“ říká historik o významné osobnosti našich dějin.

Život dle legend

Pro poznání Václavova života neexistuje dostatek spolehlivých dobových pramenů. Podle pověsti byl vychováván svojí babičkou Ludmilou a dostalo se mu na tu dobu neobvyklého vzdělání. Zavražděn byl v Boleslavi na rozkaz svého bratra Boleslava, který se díky tomu dostal k moci. „Léta bylo mylně udáváno datum Václavovy smrti 929, dnes už víme, že správné datum je 28. září 935. O svatém Václavovi toho vlastně víme hrozně málo,“ říká profesor Jan Rychlík.

„Na Den české státnosti bychom měli pomyslet na to, že jako občané České republiky žijeme ve státě, který má více než tisíciletou tradici,“ dodává.

Cesta ke křesťanství

Václavův pozitivní vztah ke křesťanství měl vliv na celou českou zemi. „Je těžké říci, zda by se bez knížete Václava český stát udržel. Zasloužil se o rozšíření křesťanství a pouze křesťanské země byly tehdy vnímány jako součást světa obydleného civilizovanými lidmi,“ vysvětluje.

„Tehdy platilo, že kdo nebyl křesťan, byl na úrovni zvířete a bylo ho možné beztrestně zabít. Bez přijetí křesťanství je pravděpodobné, že by se český stát stal nějakou hraniční markou rozšiřující se východofranské a potom německé říše,“ předpokládá.

Jaký český svátek považuje profesor Jan Rychlík za nejvýznamnější? Je v lidských silách si udržet od historických momentů odstup a podat je objektivně? Poslechněte si záznam celého rozhovoru.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.