Hlinsko má železnici díky Karlu Adámkovi. Bez něj by zřejmě vedla přes Nasavrky

Výstavbě a plánování železnice předcházela série náročných jednání, která byla plná neshod nejen o peníze, ale i o finální trasu. Zatímco kníže Auersperg prosazoval vedení trati přes Nasavrky a Trhovou Kamenici, v Hlinsku panovala obava, že by tak město přišlo o strategicky důležitou dopravní tepnu.

K přípravám výstavby se váže i historka o malém podvodu, který měl ovlivnit finální rozhodnutí. Podle tradovaného příběhu měl tehdejší starosta hlineckého okresu Karel Adámek během jednoho z rokování odejít ze zasedací místnosti a po chvíli se vrátit s tím, že si zapomněl deštník. Když byli účastníci jednání pryč, údajně sejmul z mapy špendlík označující Trhovou Kamenici a přesunul ho na Hlinsko. Přesunutí mělo symbolicky rozhodnout o tom, kudy železnice povede.

Kurátorka hlineckého muzea Šárka Odehnalová ale upozorňuje, že jde spíš o legendu, než-li historický fakt. Pravdou ovšem je, že Adámek byl klíčovou osobností, která se o železnici v Hlinsku zasloužila nejvíce.

Rekonstrukce nádraží i nová cyklostezka

Od svého otevření v roce 1871 vypadá hlinecké nádraží téměř stejně. Až v těchto měsících prochází výpravní budova výraznou obnovou. Dělníci pracují na opravě exteriéru i interiéru.

Čtěte také

Z Hlinska do sousedního Jeníkova by mohla příští rok vést nová cyklostezka

Investice Správy železnic by měla být dokončena v roce 2026 a na rekonstrukci zároveň naváže i městská úprava celého prostoru před nádražím.

Další důležitou investiční akcí města je plánovaná cyklostezka, která propojí Hlinsko s Jeníkovem. Radnice už na stavbu získala povolení.

Slavný rod Adámků

Osud železnice i samotného Hlinska je úzce spojen s rodem Adámků. Jeho zakladatel Jan Adámek patřil k nejvýznamnějším místním podnikatelům. Věnoval se textilní výrobě a dokázal sdružit zhruba pět set tkalců, čímž položil základ rozvoje hlineckého průmyslu.

Nejvýrazněji se do dějin zapsal jeho syn Karel. Už ve svých 25 letech se stal starostou hlineckého okresu a tuto funkci vykonával rekordních padesát let. Měl mimořádný politický vliv, který dokázal využít pro prosperitu města. Kromě železnice prosazoval rozvoj školství, podporoval spolky, kulturní akce a napomáhal růstu místních podniků.

Připomínka rodu Adámků v hlineckém muzeu|foto:Vilém Branda, Český rozhlas

Třetí generaci reprezentoval Karel Václav Adámek, národopisec a badatel, který se zaměřoval na regionální historii a muzejnictví. Rod Adámků působil v Hlinsku až do druhé světové války. V roce 1944 zemřel poslední z významné rodové linie – bezdětný Karel Václav.

Orchestrion, betlém i Želví polévka

Místní muzeum a galerie v Hlinsku nenabízí jen příběhy spojené s železnicí a rodem Adámků. Velkým lákadlem je dřevěný betlém od výtvarníka Jindřicha Hegra. Betlém z lipového dřeva umělec vyřezával patnáct let od roku 1968 do roku 1983 a teď je chloubou galerie.

8 fotografií

Skutečnou raritou je místní orchestrion, unikátní nástroj schopný přehrát až osm skladeb. Zřejmě byl vyroben mezi lety 1900 a 1910 varhanářem Karlem Čechem. Do Hlinska se dostal roku 1961 z Brna.

Součástí kulturní nabídky je také umění současné – například retrospektivní výstava s názvem Želví polévka od hlinecké rodačky akademické malířky Miroslavy Zychové. Její tvorba kombinuje melancholii, fantazii i jemnou grotesku.