Hlívu ústřičnou na zdravém stromě nenajdete. Kvalitní houba nesmí být rozměklá
Nadšení houbaři si přijdou na své i během zimní procházky přírodou. V parcích a lesích rostou jedlé zimní houby, které zpestří a ozdraví jídelníček.
„Z jedlých dřevních hub můžeme teď v zimě najít penízovku sametonohou, můžeme narazit na ucho Jidášovo nebo pařezník pozdní, kterému ale příliš velké mrazy už nesvědčí. Asi nejčastěji narazíme na hlívu ústřičnou. Má větší plodnice, které tvoří velké trsy na nemocných nebo mrtvých stromech,“ popisuje pardubická mykoložka Tereza Tejklová.
Plodnice nesmí být rozměklá
Zdravá plodnice hlívy ústřičné by měla mít kompaktní tvar a neměla by být příliš rozměklá. Hodně měkké plodnice už nejsou ke sběru vhodné. Hlíva sice vydrží na stromě do jara, ale ke sběru už pak vhodná není.
„Barva hlívy ústřičné je variabilní. Od světlých krémových tónů přechází přes hnědou, šedou, případně s lehce namodralým nádechem. Té se říká hlíva holubí. I ta je ale jedlá, nemusíte se bát, že ji zaměníte. I když existují i další druhy.
Hlíva, hlívečník, hlívovec
Hlív je podle Terezy Tejklové celá řada. „Máme hlívičku, hlívečník nebo hlívovec. Je tam i jedovatá hlíva olivová, ale ta je oranžová, tu si rozhodně s hlívou ústřičnou nespletete,“ podotýká mykoložka.
Hlívu najdeme v méně udržovaných parcích a lesích, v roklích, na okrajích rybníků, nebo řek. Na zdravém stromě hlívu nenajdete. Roste pouze na nemocném dřevě nebo na pařezech.
Hlíva ústřičná se dá vypěstovat i v domácích podmínkách. Jaké jsou možnosti? Poslechněte si v záznamu pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
