Hmyz na zahradě je užitečný, navíc poslouží jako zdroj zábavy a poznání

2. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Miluji fotografování orosených vážek v ranním jemném světle

Když se o někom říká, že je obtížný jako hmyz, není to nic lichotivého. Bodavé a krev sající druhy nejsou příliš v oblibě. Ostatní hmyz bychom si měli na zahradě hýčkat. Na co ho nalákat? To nám v rozhlasové Radioporadně řekl entomolog Jan Dolanský z Východočeského muzea Pardubice.

Hmyz pomáhá k lepší úrodě. Umí likvidovat škůdce a jeho pozorování funguje jako zdroj zábavy. Navíc hmyz jako takový vymírá. Když mu nabídneme tzv. hmyzí domeček, uděláme dobrý skutek.

Čtěte také

Koho můžeme na našich zahradách spatřit? „Pokud máte jezírko, určitě k vám zaletí vážka. Je to dravý a tím pádem užitečný hmyz. Dále tam máme sarančata a kobylky. Ty sice nejsou přes den vidět, za to jsou večer slyšet. Kobylka zelená je nápadná svou velikostí, ale díky svému způsobu života je maskovaná v zeleni. Sedne si do koruny jabloně a ozývá se, cvrčí tam dlouho do noci,“ říká Jan Dolanský.

Většina hmyzu létá na zahrady jenom na návštěvu a většinu života bydlí jinde. Když mu nabídneme prostředí plné nejrůznějších skrýší, kde může pečovat o larvy, zůstane u nás natrvalo.  

Proč mít hmyz na zahradě zabydlený? „Blanokřídlý hmyz nám opyluje ovocné stromy a keře. Tím nám zajistí lepší úrodu. Ale jde spíš o radost, že můžeme pozorovat mnoho různých druhů. Různě barevných se zajímavým chováním a biologií. Podle mě je to nedoceněná věc,“ myslí si entomolog Jan Dolanský.

Hmyzí domeček

Chcete mít na zahradě živo? Pořiďte si hmyzí domeček. Můžete si ho koupit. Nicméně host Radioporadny doporučil si ho udělat svépomocí a mnohem větší než jaký se běžně prodává. V malých domcích se totiž téměř nic neděje.  Lepší je hmyzu nabídnout pestřejší škálu skrýší z různých materiálů, kde si buduje svá hnízdečka. Ideální rozměr domku je půl metru krát metr.

Hmyzí domečky

„Zásadní je umístění. Dejte ho na nejteplejší a nejslunnější místo a obraťte přímo k jihu, kde nejdéle svití slunce,“ radí Jan Dolanský.

Sterilní zahrada nikoho neláká

Přehnaný pořádek na zahradě hmyzu nesvědčí. „Anglický trávník, umetené cestičky, dokonale vypleté záhonky, nikde se nepovaluje kupka dřeva, kamení, starých cihel, žádná prkna. Sterilní zahrada neláká ani k návštěvě,“ upozorňuje Jan Dolanský.

Odpovídáme na vaše dotazy

„Na zahradě mám majku fialovou, vím, že je to jedovatý brouk, netuším, jestli je i užitečný,“ napsal nám jeden z posluchačů.

„Je to chráněný druh, měli bychom usilovat o jeho přežití. Ukazuje dobrý stav prostředí, ve kterém se vyskytuje. A co se týká té jedovatosti, je třeba říct, že Majka je jedovatá pasivně, sama o sobě vás nekousne, nebodne. Problém je, když takového brouka na jaře najde malé děcko a strčí si ho do pusy. Tam už je riziko, že bude mít nějaké zdravotní problémy. Ještě by mohla být potíž, kdybyste jste na tohoto brouka sahali holýma rukama a pak se třeba dotknuli oka. Kontakt s jedem může na kůži způsobit vyrážku,“ odpovídá Jan Dolanský.

„Když pěstujeme na zahradě zeleninu, máme se snažit zlikvidovat bělásky?“ mířil na našeho hosta další dotaz.

„V minulých letech likvidovaly úrodu larvy běláska zelného. Ten je ale dnes velkou vzácností. To, co pravděpodobně létá na vaší zahradě je bělásek řepný. Ten ničemu neškodí a přiletěl na zahradu jen kvůli květinám, aby nasál nějaký nektar. Pokud na zahradě nepěstujete ve velkém zelí a květák, nemusíte se běláska zelného bát,“ uklidňuje Jan Dolanský.

Z naší přírody zmizela slunéčka sedmitečná a dvou tečná.  Převálcovalo je Slunéčko východní, které se k nám dostalo z Ameriky. Znamená to pro naši zahradu něco?

„Je to invazivní druh, který likviduje slunéčko dvou tečné. Pro biologa není jeho přítomnost milá. Neradi vidí, když se šíří nepůvodní druhy. Ovšem pro majitele zahrady to nic neznamená, slunéčko východní ničí mšice,“ uzavírá téma Radioporadny Jan Dolanský z Východočeského muzea v Pardubicích.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.