Hobliny na podestýlku by měly být vydezinfikované a zbavené prachu

20. srpen 2020

Nějakého toho křečka, morče nebo králíka snad někdy choval každý z nás. A každý také brzy přišel na to, že pořizovací cenu zvířete mnohonásobně převyšují náklady na podestýlku a krmení. Ono totiž nestačí nabrat někde na hromadě u truhlárny hobliny a vystlat jimi klec. To bychom si také mohli domů přinést plíseň i nějaké škůdce.

Pro podestýlku drobných zvířat jsou nejlepší hobliny vydezinfikované a zbavené prachu. Výrobce to v první řadě zaručí tím, že použije zdravé dřevo. „Je to obyčejné smrkové dřevo, těžko se to dělá z kůrovcového,“ říká výrobce podestýlky František Dvořák. Reaguje tak na kalamitu, která v posledních letech likviduje lesy. Kůrovcové dřevo je totiž suché. „Když to pustíte do sušárny, tak je to přesušené, nebo by to mohlo shořet,“ říká František Dvořák. Právě horkem při sušení se totiž hobliny zbavují nejen vlhkosti, ale i bakterií a škůdců.

Obchody chovatelům nabízejí podestýlkové hobliny v různé hrubosti. „Když se to usuší, tak to jde na třídič, tam se to protřídí na tři frakce,“ potvrzuje výrobce. Každý chovatel je podle něj zvyklý na nějakou hrubost, sám ale doporučuje hobliny větší. „Protože se to zvířeti nechytá do kožichu, v těch menších je samozřejmě víc prachu,“ říká s tím, že prachu se při výrobě hobliny zbavují vyklepáváním a odsáváním.

František Dvořák kromě hoblin dodává chovatelům i seno. „Snažím se dělat podestýlku i základní krmení,“ vysvětluje. Trávu seče na loukách kolem Batelova a do sena přidává i bylinky nebo sušenou mrkev. Hobliny, ale především seno, jsou podle něj háklivé na světlo a přímé slunce. V podestýlce totiž vždy zůstává nějaká vlhkost a může se tak snadno zapařit. „Spíš je problém u sena. Jak na to pustíte světlo, za chvíli zežloutne a vypadá jako sláma,“ dodává František Dvořák.

Spustit audio