Holínky, vysílačka a tlukot srdce v trávě: Je čas na záchranu srnčat před senosečí

23. duben 2026

Na začátku května ožijí pole a louky novým životem. Rodí se mláďata. Srnky kladou srnčata do trávy. A právě to pro ně může být v době senoseče fatální. Co udělat pro to, aby mláďata krutě neumírala? 

Zásadní je spolupráce zemědělců, myslivců a ochránců. Zemědělci, kteří se chystají na senoseč, by měli nahlásit svůj záměr mysliveckému hospodáři, který má ve své gesci dané pole nebo louku. A pak na podnět myslivce přicházejí na řadu dobrovolníci s drony.

Záchrana srnčat před senosečí

Podle mysliveckého hospodáře Pavla Čečetky je nejspolehlivějším vyhledávačem dron s termovizí. Dokáže najít skryté mládě v trávě, označí ho a na základě toho má před sebou dobrovolník jasný cíl.

Jak se stát zachráncem - dobrovolníkem

Jak funguje záchranná akce spolku Společně pro přírodu, jehož součástí je Stop srnoseči na Pardubicku? Informace pro případné dobrovolníky, kterých není nikdy dost, nám poskytla Lucie Minaříková.

  • Trochu si přivstanete. Kvůli efektivnosti létají piloti s drony brzy ráno. Na místě se dobrovolníci scházejí kolem půl páté.
  • Vezměte si s sebou holínky, rukavice, ideální jsou nepromokavé kalhoty.
  • Nepoužívejte žádné deodoranty či repelenty, je důležité eliminovat přenos pachů.
  • Komunikace mezi pilotem dronu a dobrovolníkem je prostřednictvím vysílaček. Dronpilot vás navede na místo, kde srnče leží. Obsluhu vysílačky zvládne každý.
  • V rukavicích natrháte trávu do koše nebo přepravky, srnče vložíte dovnitř a opatrně vynesete mimo sekanou plochu. Srnče zůstává zabezpečené v přepravce po nezbytně dlouhou dobu seče. Po seči je vypuštěno a srna si ho odvede.
  • Časová náročnost záchranné akce závisí na velikosti plochy a počtu nalezených mláďat. Většinou to trvá kolem dvou hodin. Hned poté mohou zemědělci najet na pole s technikou 
Záchrana srnčat před senosečí

Spolek Společně pro přírodu pořádá sbírku na nákup druhého dronu. Více informací najdete na stránkách: stopsrnoseci.cz.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.