Hotel Labe slaví čtyřicítku. Nejdřív ho maskovali za byty
Osmdesátky nezapře. Pro historiky je zajímavý hlavně jako ukázka doby a závan minulosti, který se udržel dodnes.
„Historie hotelu sahá v podstatě až do roku 1949, kdy se z Pardubic stalo krajské město. To znamenalo, že tam přicházely četné úřady a různé provozy, které potřebovaly místa pro své úřadovny. Národní výbor tak přistoupil ke znárodňování celé řady hotelů, což vedlo ke dramatickému snížení ubytovacích kapacit. Už v 50. letech bylo jasné, že bude potřeba nový hotel,“ popisuje Jan Ivanega z Východočeského muzea v Pardubicích.
Finanční potíže
Hotel měl stát naproti Tyršovým sadům v proluce, kde je dnes Dům hudby, někdejší sídlo OV KSČ. „Pozornost urbanistů a investorů se později obrátila na náměstí Budovatelů, dnešní Masarykovo náměstí. Šlo o centrum nového socialistického města.“
Problémem byly podle Ivanegy peníze. „Hotel musel být na začátku tak trochu schovaný za bytovou výstavbu. Tvářil se jako 200 malometrážních bytů, aby je bylo možné financovat z bytového fondu. Stejně tak objekt restaurace byl původně občanskou vybaveností. Všechno vypadalo jako součást sídliště, ale byla to jenom taková hra. Vědělo se, že jde o naplnění několik dekád trvající snahy o vybudování reprezentativního hotelu.“
Svázanost panelákem
Hotel navrhl architekt Lubomír Driml a interiéry Miroslav Řepa. „Spojili síly už o dekádu dřív, když navrhli spořitelnu na Palackého třídě. Šlo o vůbec první spořitelnu budovanou po válce v celém Československu. Z jejích někdejších kvalit není mnoho patrné vlivem zateplení a přestavby.“
Čtěte také
Driml je pro Ivanegu pozapomenutý antihrdina nebo hrdina novodobých pardubických dějin. „Jde o autora celé řady místních sídlišť. Nejznámější je jako autor Karloviny. My se mu budeme věnovat na výstavě Život na sídlišti, kterou v muzeu otevíráme 21. listopadu.“
Architekt se potýkal s problémem typickým pro celé socialistické stavebnictví. „Oni neuměli stavět atypické domy. Dodavatel řekl, že umí postavit panelák v sestavě T06B. Driml s Řepou se přesto v omezených možnostech snažili stavbu zkultivovat. Nejvýraznějším prostředkem vytvoření nějakého architektonického dojmu byl odkaz na sousední Prior. Kraje Hotelu Labe jsou okosené. Jde o zhruba šestiúhelný půdorys.“
Půl miliardy na dnešní
Stavba tehdy stála 59 milionů korun. „V přepočtu na dnešní hodnotu s ohledem na inflaci by šlo asi o 500 milionů, což je na stavbu tak náročného úkolu poměrně málo peněz. I z důvodu rozpočtových omezení je pochopitelné, že to nemohla být žádná velká architektonická hitparáda,“ připouští Ivanega.
Hotel Labe vlastní společnost Interhotel Labe - F, která existuje od roku 1994. Na žádost o rozhovor pro ČTK vlastníci hotelu nereagovali. Ubytované podle ohlasů zaujme stavba hlavně výhledem. „S tímto záměrem byl taky budovaný. Driml svoji architekturu navrhoval tak, aby fungovala v panoramatu Pardubic. Jeho současníci ze Stavoprojektu chtěli budovat nové pohledové dominanty. Chtěli se vyrovnat svým předchůdcům, kteří vybudovali zámek anebo Zelenou bránu.“
Najdeme v hotelu i nějaká umělecká díla? A co o stavbě psali doboví recenzenti? Poslechněte si celý rozhovor
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
