Hrochův Týnec připomíná dva piloty RAF. Byli to místní rodáci
Letos uplyne 110 let od narození Františka Bulise a Ladislava Zadrobílka. Oslavy jsou v plánu na sobotu 16. května.
„Jejich příběhy mají pro nás, obyvatele Hrochova Týnce, ještě hlubší význam. Byli jedněmi z nás. Vyrůstali v našich ulicích, sdíleli stejné kořeny,“ podotknul starosta Aleš Vašek (zvolený za Volbu pro město Hrochův Týnec).
Rozdílné osudy
František Bulis byl rodák ze Stíčan. Tehdy šlo ještě o samostatnou obec. Dnes je to místní část Hrochova Týnce.
„Otec mu zemřel v mladém věku. Na studia nebylo ani pomyšlení. František se vyučil zámečníkem. Pak se přihlásil na vojnu, kde chtěl být přidělený k letectvu. Odveleli ho jako mechanika. Požádal o slyšení tehdejšího ministra obrany. Kuráž mladíka nejspíš příznivě zapůsobila. František se tak dostal do leteckého dorostu v Prostějově.“
Ladislav Zadrobílek byl rodákem přímo z Hrochova Týnce. „Po absolvování průmyslové školy dřevařské v Chrudimi nastoupil na letecké učiliště v Prostějově. Následně do armády k leteckému pluku v Hradci Králové. Za několik dní ho propustili kvůli obsazení republiky Hitlerovským Německem. Chvíli dělal v továrně na nábytek v Kolíně. I tu pak Němci zrušili. Odešel přes Polsko do Francie. Na nádraží v Moravanech se minul s Františkem Bulisem. Později se spolu potkali v Polsku a na lodi při návratu z Afriky do Anglie.“
Pohledy k obloze
Samotné oslavy budou v zámeckém parku. „Měla by tam být ukázka akrobacie dvou letadel, přelet gripenů. Záleží na počasí. Jsme nachystaní i na případnou mokrou variantu. Budeme tam mít maketu letadla Spitfire v reálné velikosti. V samotném zámku bude plno výstav. Pro děti jsou připravené doprovodné akce. Dorazí i potomci obou pánů,“ přislíbila za organizátory Hana Nováková.
Pro město to není úplná premiéra, velkou oslavu pořádali už před deseti lety. Tehdy počasí vyšlo.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
