Hromady kamení. Pardubický kraj má jako jediný zmapované hrady včetně zmizelých
Název nese částečně latinský, ale srozumitelná by měla být všem. Hlavně fanouškům historie, kteří po ní rádi aktivně pátrají v terénu. Vychází kniha Cumuli Lapidum – Hromady kamení - Hrady, hrádky a tvrze Pardubického kraje.
Stojí za ní tým osvědčených autorů Miroslav Plaček, Pavel Šimeček a Veronika Skálová. Ti už vytvořili obdobné publikace o památkách v povodí Svratky, Svitavy, Dyje, Jevišovky a Jihlavy. „Pardubický kraj naše dílo završuje. Předtím jsme mapovali vždy nějaká povodí řeky, ale tahle kniha zahrnuje opravdu celý kraj. Zmapovali jsme 99 objektů. Je tam taky obsáhlá mapa. Hrady a hrádky jsou na ní jako rozsypaný mák. Je to kraj políbený historií. Myslím si, že je velmi dobré se na to podívat a jenom o tom vědět.“
Ne všechny se dochovaly
Středověk byl více než činorodý. Budovaly se strážné hrady anebo hrady, které měly něco bránit. Ležely většinou na obchodních stezkách, případně sloužily jako sídla šlechticů. „Spousta hrádků už neexistuje, proto Hromady kamení. Někde se přestavovalo až do podoby zámku. Začátky Pardubic byly skromné. Vodní hrad a najednou uprostřed města zámek. U mnohých objektů máme rozkreslený stavební vývoj. Když se podíváte na Kunětickou horu, tak tam je původně několik stavbiček, které přešly do velkého objektu. Hrádek Blatník se nacházel v místech dnešních odkalovacích nádrží pardubických chemických závodů. Zanikl během husitských válek a 600 let už neexistuje.“
V knize najdeme přes 50 akvarelů Pavla Šimečka, které zobrazují, jak vypadaly jednotlivé hrady v jednotlivých stoletích. V ilustrační části najdeme půdorysy hradišť a jejich okolí z archivu Miroslava Plačka. „On miluje všechny hrady. Všude byl dvakrát. Pánové museli osobně být na jednotlivých objektech, prováděly se i archeologické výzkumy a podle nich se kreslilo. Aby se historik a architekt dobrali nějakého konsenzu, tak to chvíli trvalo, ale výsledek je pak historicky správný,“ říká Skálová.
Podle ní v útlé knížce najdeme neuvěřitelné množství ověřených informací. „Jde o to, aby ji lidé otevřeli a řekli si, aha, tak tady to bylo, takhle to vypadalo. Pojďme se tam podívat. Vezmeme batoh, dáme do něj knížku a vyrazíme. Vždycky říkám, lidé choďte. Máme tak krásný stát. Slovy pana Hrušínského, to není země, to je zahrádka. V publikacích mám své letecké fotografie a svrchu je to nádherný pohled. Tam jsou klenoty, perly jednotlivých historických objektů.“
Suchotlesky, Cejřov, Mrdice, Bořice, Humperky, Rozpakov, Strádov. Věřili byste, že patří k Pardubickému kraji? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Kde býval v Pardubicích další hrad? Kudy teklo Labe a vedla stará železniční trať?
Tok řeky v dnešních Rosicích nad Labem vypadal v minulosti zcela jinak. Na březích dokonce stával hrad.
-
Tak šel v Pardubicích čas. Vycházejí knižní ohlédnutí jako pocta místnímu badateli
Nenásilně a se spoustou fotek, které vůbec poprvé prošly tiskem. Nějak tak působí nová publikace nakladatelství Jiřího Razskazova.
-
Tajemná podzemí
Existuje tajná chodba z Pardubic na Kunětickou Horu, o které velmi poutavě vypráví pověsti? A jak je to s dalšími možnými podzemními labyrinty v městech Pardubického kraje?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
