Hrubčice bývaly letním sídlem kapitulního děkana
Hrubčice leží na půli cesty mezi Prostějovem a Kojetínem, v téměř absolutní rovině mezi říčkami Valovou a Blatou. Najdeme zde historickou zvonici, kostel ale i barokní zámek s renesančními kořeny.
První historická zpráva o existenci Hrubčic spadá do roku 1368, kdy byl jejich majitelem Půta z Holštejna. Ten obec následně přenechal Ješku Kropáčovi z Holštejna a v majetku rodu obec zůstala až do roku 1379, kdy se novým majitelem Hrubčic stává Sulík z Konice. Krátce pak obec drží ještě moravský markrabí Jošt a v roce 1387 se Hrubčice dostaly do majetkové držby olomoucké kapituly. Církevní vrchnost pak obci vládla až do roku 1848 a statky kapituly tam byly až do 20. století.
Olomoucká kapitula měla s Hrubčicemi vážné úmysly. Krátce po získání obce udělila místním právo dědit svobodně majetek a obec byla považována za letní sídlo kapitulních děkanů. Už v 16. století zde budují první zámecké sídlo. Původní podoba zámku byla renesanční, ale už kolem roku 1700 dochází k první přestavbě do barokní podoby. Přibylo balustrádové schodiště a v roce 1737 také zámecká kaple sv. Václava.
Přibližně ve stejné době byla kolem zámku založena okrasná zahrada, později přeměněná na přírodní park. Bohužel do dnešních dnů se z ní dochovalo jen torzo. Zámek však dodnes stojí a slouží k bydlení.
Od počátku existence obce je její nedílnou součástí filiální kostel. Máme o něm listinné zprávy, jinak ale o nejstarším chrámu nevíme nic. V roce 1605 potvrzuje zápis v listinách, že kostel je ve špatném stavu a je nutné jej opravit. Další oprava kostela proběhla o sto let později.
Dnešní kostel pochází z barokního období
Současný kostel je však mladší. Nechal jej v letech 1755 a 1756 vystavět kralický farář Jan Josef Patilko. Právě do Kralic na Hané jsou Hrubčice přifařeny. Kostel byl postaven nad vesnicí a byl zasvěcen sv. Urbanu.
Zajímavé je, že kostel vždy vydržel bez větších oprav zhruba sto let. Kolem roku 1850 se opět uvažovalo o stavbě nového chrámu, nakonec však byla provedena generální oprava, a tak se nám barokní památka zachovala dodnes. Kolem kostela je malý hřbitov a několik plastik. Zajímavý je nedaleký pomník scelování pozemků z roku 1913. Původně zde stála boží muka, která byla při scelování rozebrána. Před kostelem najdeme sportovní areál umístěný v bývalém hliníku.
Zajímavé památky objevíme i na samotné návsi. Uprostřed stojí zvonice postavená v roce 1769. Měla sloužit patrně nejen jako církevní stavba, ale také k vyhlašování poplachů při katastrofách a válečných událostech. Jsou tam také dvě krásné barokní sochy – sv. Jan Nepomucký a sv. Florian z roku 1736. Sochy původně stávaly po obou stranách silnice, dnes zdobí parčík na návsi. Dodnes místní lidé toto místo nazývají U svatých.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.