Hrubčice bývaly letním sídlem kapitulního děkana

2. listopad 2017

Hrubčice leží na půli cesty mezi Prostějovem a Kojetínem, v téměř absolutní rovině mezi říčkami Valovou a Blatou. Najdeme zde historickou zvonici, kostel ale i barokní zámek s renesančními kořeny.

První historická zpráva o existenci Hrubčic spadá do roku 1368, kdy byl jejich majitelem Půta z Holštejna. Ten obec následně přenechal Ješku Kropáčovi z Holštejna a v majetku rodu obec zůstala až do roku 1379, kdy se novým majitelem Hrubčic stává Sulík z Konice. Krátce pak obec drží ještě moravský markrabí Jošt a v roce 1387 se Hrubčice dostaly do majetkové držby olomoucké kapituly. Církevní vrchnost pak obci vládla až do roku 1848 a statky kapituly tam byly až do 20. století.

Zvonice na návsi pochází z doby panování Marie Terezie

Olomoucká kapitula měla s Hrubčicemi vážné úmysly. Krátce po získání obce udělila místním právo dědit svobodně majetek a obec byla považována za letní sídlo kapitulních děkanů. Už v 16. století zde budují první zámecké sídlo. Původní podoba zámku byla renesanční, ale už kolem roku 1700 dochází k první přestavbě do barokní podoby. Přibylo balustrádové schodiště a v roce 1737 také zámecká kaple sv. Václava.

Sv. Jan stojí na návsi od třicátých let 18. století

Přibližně ve stejné době byla kolem zámku založena okrasná zahrada, později přeměněná na přírodní park. Bohužel do dnešních dnů se z ní dochovalo jen torzo. Zámek však dodnes stojí a slouží k bydlení.

Od počátku existence obce je její nedílnou součástí filiální kostel. Máme o něm listinné zprávy, jinak ale o nejstarším chrámu nevíme nic. V roce 1605 potvrzuje zápis v listinách, že kostel je ve špatném stavu a je nutné jej opravit. Další oprava kostela proběhla o sto let později.

Dnešní kostel pochází z barokního období

Současný kostel je však mladší. Nechal jej v letech 1755 a 1756 vystavět kralický farář Jan Josef Patilko. Právě do Kralic na Hané jsou Hrubčice přifařeny. Kostel byl postaven nad vesnicí a byl zasvěcen sv. Urbanu.

Unikátní pomník scelování pozemku

Zajímavé je, že kostel vždy vydržel bez větších oprav zhruba sto let. Kolem roku 1850 se opět uvažovalo o stavbě nového chrámu, nakonec však byla provedena generální oprava, a tak se nám barokní památka zachovala dodnes. Kolem kostela je malý hřbitov a několik plastik. Zajímavý je nedaleký pomník scelování pozemků z roku 1913. Původně zde stála boží muka, která byla při scelování rozebrána. Před kostelem najdeme sportovní areál umístěný v bývalém hliníku.

Zajímavé památky objevíme i na samotné návsi. Uprostřed stojí zvonice postavená v roce 1769. Měla sloužit patrně nejen jako církevní stavba, ale také k vyhlašování poplachů při katastrofách a válečných událostech. Jsou tam také dvě krásné barokní sochy – sv. Jan Nepomucký a sv. Florian z roku 1736. Sochy původně stávaly po obou stranách silnice, dnes zdobí parčík na návsi. Dodnes místní lidé toto místo nazývají U svatých.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.