I v Janově mají svůj Petřín. Není sice místem zamilovaných, ale zato se na něj svezete lanovkou

V Janově mají podobnou lanovku jako v Praze. Je taky z přelomu 19 a 20. století a spravuje ji městský dopravní podnik. Na rozdíl od té pražské je ale červená, má sedm zastávek a nešplhá se na Petřín ani na žádné jiné zamilované místo, ale na jeden z janovských kopců k bývalému opevnění.

Kabinka lanovky má asi tak metr na dva metry a vypadá to v ní spíš jako v ponorce. Řidič Maurizio už je připravený na svém „kapitánském můstku“ – tahá za páčky a kroutí kormidlem, a tak se pomalu můžeme vydat na cestu.

Nejkratší pozemní lanovku na světě mají v chorvatském Záhřebu

Záhřebská lanovka byla původně poháněna párou

Lanovka v chorvatském Záhřebu vozí tam cestující už přes sto let. Svojí trasu zdolá za minutu a pár sekund. Vyběhnout si kopec do starého města pěšky trvá ale jen asi o minutu déle.

Maurizio ještě křičí na svého kolegu, aby zavřel dveře. Proto musí jezdit vždycky dva – řidič, který lanovku ovládá, a mechanik, který mu pomáhá, zavírá dveře a stará se o bezpečnost cestujících.

Je to vlastně vyhlídková jízda. Lanovka startuje ve stanici Principe a pak pokračuje po janovském kopci nahoru. Prostředí kolem trati se přitom postupně mění – nejdřív jsou to obytné domy, pak keře a stromky.

Kdyby to bylo v Británii…

V lanovce musí jet vždy dva zaměstnanci dopravního podniku. Kromě řidiče ještě také mechanik, který mu pomáhá, zavírá dveře a stará se o bezpečnost cestujících

Jsem na vrcholu kopce, který se klene nad Janovem. Konečná stanice Granalore vypadá trochu jako červená stodola. Po levé straně jsou obytné janovské domy, velká čtvrť a přede mnou širé modré moře.

Janovská lanovka je jednou z nejstarších v Itálii. Postavili ji v roce 1901 a už v tomto roce začala vozit cestující. Trať má víc než kilometr a výškový rozdíl přes 190 metrů.

Ještě než se vydáme na cestu zpět dolů do města, dávám se do řeči s párem z Velké Británie. „Do Janova vždycky létáme, pak jedem vlakem do městečka Santa Margarita Ligure, kde trávíme týden vždycky na konci srpna,“ říká Shank a jeho žena Ivona doplňuje, že dneska jeli autobusem do Righi a pak se asi 7 kilometrů prošli.

V kolumbijském Medellinu vsadili na netradiční MHD a vyplatilo se. Lanovka má úspěch u místních i turistů

Není divu, že se v takových kopcích využije lanovka jako MHD

V kolumbijském Medellinu mají docela rozvinutou městskou hromadnou dopravu. Nejenom že se na rozdíl od hlavního města Bogoty mohou pochlubit metrem, ale lidé tam mohou pro běžné masové cestování využívat taky lanovky. Fungují tam už tři linky a ve výstavbě jsou další dvě. Obyvatelům změnily život daleko víc, než by se na první pohled mohlo zdát.

„Bylo to nádherné,“ pochvaluje si procházku její manžel. „Měli by tady ale vytěžit víc ze svých pevností. Chodí na ně velmi málo lidí. Kdyby to tady bylo jako ve Velké Británii, tak je u nich spousta infocenter, kaváren… To by bylo úžasné!“

Italská historie, evropské peníze

Řidič Maurizio mi na cestě dolů říká, že trať v posledních letech zmodernizovali a zrenovovali, a to i díky evropským dotacím. Přesto si prý samotná lanovka uchovala historický nádech a některé původní součástky.

Ve stanici dole ve městě už mezitím na lanovku čekají další cestující. Mezi nimi i malý Paolo, který se sveze poprvé. Už se nemůže dočkat.

autoři: Martin Balucha , and
Spustit audio