Írán nepředstavuje pro svět žádnou hrozbu, prohlásil Rouhání na půdě OSN
Jaderné zbraně podle íránského prezidenta Hasana Rouháního nemají místo v bezpečnostní strategii Teheránu. Rouhání to prohlásil na půdě OSN v New Yorku v reakci na projev amerického prezidenta Baracka Obamy. Íránský prezident pak také odsoudil holocaust jako zločin proti lidskosti. Oba prezidenti během svých vystoupení dali najevo, že jsou nachystáni načít novou kapitolu.
Poslední prohlášení vlád USA a Íránu podle Obamy otevírají prostor k dohodě na smysluplné rezoluci, která by zaručovala obyvatelům Íránu jejich právo na jaderný program, a světu zároveň garantovala, že bude určen výhradně pro mírové účely.
„Úspěch ale může následovat jen tehdy, pokud smířlivá slova budou následovat i konkrétní kroky – transparentní a ověřitelné,“ varoval Obama íránského prezidenta Hasana Rouháního.
Nově zvolený íránský prezident následně na půdě OSN prohlásil, že Teherán je připravený začít o neshodách jednat.
Rouhání ujistil, že Írán nepředstavuje pro svět žádné nebezpečí a že zbraně hromadného ničení nemají v jeho bezpečnostní strategii žádné místo. Zároveň ale ostře kritizoval sankce, které likvidují íránskou ekonomiku.
Írán totiž dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program je čistě pro civilní účely, Washington a jeho spojenci včetně Izraele ale podezírají Teherán ze snahy opatřit si jadernou zbraň.
Kritika holocaustu
Íránský prezident současně kritizoval i izraelskou politiku proti Palestině. Při té příležitosti ale jasně odsoudil holocaust.
„Nejsem historik, abych hodnotil, co se stalo a co ne. Ale každý zločin proti lidskosti je trestuhodný a odsouzeníhodný, včetně toho, který spáchali nacisté na Židech. Zabíjení lidí je odsouzeníhodné bez ohledu na to, jestli jsou oběťmi židé, křesťané nebo muslimové. Pro nás je to totéž,“ řekl Rouhání.
„To neznamená, že kvůli nacistickým zločinům proti této skupině mají Židé právo obsadit zemi jiné skupiny. I to by se mělo odsoudit. Obojí by se mělo hodnotit stejně,“ dodal íránský prezident.
Předchůdce Rouháního Mahmúd Ahmadínežád opakovaně vyvražďování Židů za druhé světové války zpochybňoval. Holocaust označil za lež postavenou na nedoložitelných mýtech.
Oba státy, USA a Írán, se podle všeho zatím opatrně oťukávají. Podle analytiků o tom svědčí i to, že nakonec nedošlo ani na krátké setkání obou prezidentů. Americká diplomacie to vysvětlila poukazem na složité poměry na "íránské vnitropolitické scéně".
Nejvyšší představitelé Spojených států a Íránu se nepotkali posledních 35 let od krize s rukojmími v roce 1979. O setkání hlav států se nyní intenzivně spekulovalo, hlavně poté, co vyšlo najevo, že si prezidenti v poslední době vyměnili několik dopisů ohledně jaderného programu.
Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ale íránský prezident jen hraje o čas.
