Izraelský spisovatel Amos Oz a jeho pohled na izraelsko-arabský konflikt
Izraelský spisovatel Amos Oz je bezesporu nejvýznamnější izraelskou literární osobností. Naši čtenáři nejspíše znají jeho prózy "Můj Michael", "Černá skříňka" nebo "Až do smrti". Poslední knihou Amose Oze přeloženou do češtiny je jeho dvojesej "Mezi dvěma právy" a "Jak vyléčit fanatika". Poznámku ke knize napsal Petr Jedlička.
Amos Oz zpracoval problematiku izraelsko-arabského konfliktu již v roce 2002, během intifády al-Aksá. Pokusil se přitom - v roli klasického jeruzalémského starousedlíka - dívat na konflikt z obou stran; a navíc skrze jeho mediální vyjádření. Jak může člověk neoznačit Izraelce za násilníky, ptá se Oz, když zhlédne přenos z razie v uprchlickém táboře? A na druhou stranu nikdo, kdo uvidí záběry, natočené těsně po útoku sebevražedného atentátníka, se nemůže přiklonit na stranu Arabů.
Oz hledá projevy fanatismu rovněž v izraelském strachu a odhodlání. Posouvá problém o rovinu, výše, tam, kde etnikum, náboženství a ideologie ztrácí svou důležitost. V takovémto rozměru se i fanatik jeví coby altruista, myslící především na vykoupení souvěrců, a šedesát let trvající svár jako prostý konflikt o území.
Netřeba se proto divit, že kniha vyvolala odsudky na obou stranách. Nezúčastněnému člověku nicméně poskytnou obě eseje zvláštní, kritický nadhled, v dobách boje s terorismem naprosto zásadní.
Eseje Amose Oze "Mezi dvěma právy" a "Jak vyléčit fanatika" vydalo nakladatelství Paseka v překladu Milana Macháčka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
