Jak jsem ujela 2500 kilometrů po Skotsku na koloběžce
Anna Šafářová a Petra Koblížková jsou kamarádky, které se rozhodly netradičně procestovat Evropu, tisíce kilometrů absolvovaly na koloběžkách. Do studia sice dorazily po svých, i tak bylo jejich vyprávění o cestě do Skotska zajímavé.
Když začala Petra Koblížková jezdit, potřebovala spřízněnou duši: „S kluky se to nedá, ti jezdí hodně rychle, honí kilometry, takže jsem řekla Andulce tady máš koloběžku a začni jezdit,“ vypráví Petra Koblížková.
Asi každý by se na podobně dlouhou cestu fyzicky pečlivě připravoval. Odpověď Anny Šafářové, že v podstatě vzala koloběžku a jela, tak byla velkým překvapením: „Byl to druhý výlet. Jeden byl z Tábora do Prahy, měl asi sto kilometrů. Tam jsem zjistila, že to jde ujet na jeden zátah a pak jsem vyrazila podél Labe,“ říká Anna Šafářová.
Plánovat není potřeba
Ani s plánováním etap se jezdkyně nezdržovaly. Denně ujely tolik kilometrů, na kolik měly chuť. Někdy dvacet, někdy sto dvacet.
Koloběžky, na kterých se jelo, zaujmou na první pohled: „Tahle konkrétní koloběžka, na které jsme jely, ta je taková větší. Už to není ta malá skládací, jak si asi většina lidí představí. Vepředu má 28 palců velké kolo, vzadu 20 palcové a už to z dálky připomíná kolo,“ popisuje Petra Koblížková.
Vše se musí vejít pod řidítka
S sebou si prý berou všechno: „ Všechno na spaní. Stan vozím z bezpečnostních důvodů, protože když jezdím sama, tak vycházím z toho, že ve stanu není vidět, kdo tam spí, že tam je sama holka. Karimatku, spacák, plynovou bombu, abych měla na čem vařit, potom taky oblečení, nářadí,“ vyjmenovává obsah zavazadla Anna Šafářová. To se pak vozí na nosiči nad předním kolem.
Vyjet si na koloběžkách do Skotska nebo podél Labe od pramene až k moři nestihnete za týden a také to není úplně zadarmo, i když záleží, jak se k tomu člověk postaví. „Plán byl jet low cost, úplně to ale nedopadlo,“ říká se smíchem Petra Koblížková a kamarádka dodává: „Ono to bylo low cost dokud jsem jela sama. Když člověk jede sám, tak se nevykecává a jede. Pak přijela Péťa a hospůdka tady, hospůdka tam a ono se to prodraží.“ Měsíční výlet do Skotska (bez hospůdek) vyšel Annu Šafářovou odhadem na dvacet tisíc korun.
Cesta do Skotska ale nebyla jen o kochání se krajinou: „Pro mě nejvíc stresující bylo, dopravit se z Prahy letadlem do Edinburghu, kdy jsem potřebovala nějak převézt koloběžku. Kolega mi ji pomohl zabalit do obří krabice, která vypadla jako dveře. Takže jsem byla celu cestu nervózní, jestli vůbec ta koloběžka přijede se mnou,“ říká Petra Koblížková. Vše dobře dopadlo a mohlo se vyrazit na cesty.
„Tři dny jsme se zdržely v Edinburghu. Já to měla jako odpočívací část, Péťa aklimatizační. Pak jsme byly na celý den v Glasgow, kde jsme si udělaly výlet po městě. Poté už jsme jely vychutnávat krajinu,“ popisuje Anna Šafářová navštívená místa. I zážitky mají obě dámy pěkné, ať už jde o kostel, který dostaly na noc k dispozici, nebo přístup a vstřícnost lidí.
Cestu ukončilo zranění
Výlet po Skotsku ale neskončil podle plánu. „Zranění! Ale nebyl to nejhorší zážitek. Byla to nepříjemná komplikace. Nejhorší zážitek byla cesta domů autobusem, kdy jsem si nemohla natáhnout zraněnou otékající nohu. Do toho jsme jely 30 hodin autobusem s menšinou, která cestovala z Anglie do Čech. To byl takový hlučný, ne úplně vonící autobus s mnoha problémy, a to vnímám jako nejhorší zážitek z cesty,“ dodává Anna Šafářová. Koloběžkařky se ale nevzdávají. Tam, kde cesta letos skončila, bude za rok pokračovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
