Jak přišla Chrudim o svého investora

Chrudimská průmyslová zóna se rozkládá na 33 hektarech. Představitelé města by chtěli, aby sem našli cestu zejména zahraniční investoři. Vážným zájemcem se stala italská firma Colorobia, která vyrábí komponenty pro keramický průmysl. To se však nelíbilo obyvatelům místní části Markovic, kteří s průmyslovou zónou sousedí. Bojí se především hluku, znečistění a dopravní zátěže. Chrudimská radnice však považuje jejich obavy za neodůvodněné.

Ladislav Libý: Mohu říci, že ti, kteří o tom hovoří, absolutně nevědí, o čem hovoří. Nikdo nezná parametry, nikdo nezná detailně všechny údaje, které budou předmětem zkoumání vlivu na životní prostředí. Od toho tady máme orgány státní správy, které mají ty odborníky, kteří to budou posuzovat. Vždyť přece každá stavba musí projít řádným územním řízením, stavebním řízením, v tomto případě samozřejmě bude probíhat zkoumání dopadu konkrétní výroby podle konkrétního projektu na životní prostředí a nikdo nedovolí, aby vznikla nějaká fabrika, která by životní prostředí poškozovala.

Říká chrudimský starosta Ladislav Libý. Občané Markovic jsou však jiného názoru, a tak na jednání předali zástupcům firmy Colorobia petici. 600 lidí se tak postavilo proti vstupu tohoto investora do chrudimské průmyslové zóny.

Josef Lebduška: Tam je důvod v tom, že se skutečně bojíme toho, že tam my si v létě neotevřeme okno, všichni říkají, že limit je 40 decibelů. Pro zdravý spánek Světová zdravotnická organizace doporučuje 30 decibelů. A zkuste si spát při 40 decibelech v létě, až budou nějaké vedra a nebudu si moct otevřít okno, ať už z toho hluku, možná i z toho prachu.

Tvrdí markovický občan Josef Lebduška. Sehnat investora do průmyslové zóny není žádná legrace. Územní plán přesně říká, kdo do chrudimské zóny smí a kdo ne. Pokračuje starosta Chrudimi Ladislav Libý.

Ladislav Libý: V průmyslové zóně nesmí být takové výroby, které by nějakým způsobem poškozovaly životní prostředí, zkrátka těžká chemie nebo prostě těžká výroba, která by mohla poškozovat životní prostředí.

Petiční výbor z Markovic však říká, že firma Colorobia se zabývá těžkou sklářskou výrobou. Radnice tvrdí přesný opak. A tak na protestní petice reagovali radní i zástupci investora velmi rozpačitě. Na povrch tak vyplynuly obavy, že firma Colorobia od této investice raději odstoupí, než by se potýkala s nějakými většími problémy. Dá se říci, že právě to bylo záměrem petičního výboru. Pokračuje jeho člen Josef Lebduška.

Josef Lebduška: Já být na jeho místě, tak bych asi odstoupil. Musí si být vědom toho, že tam bude mít problémy skutečně, protože ta průmyslová zóna je ve velice těsné blízkosti obydlí, a pokud on tam chce 10 až 15 hektarů a celá průmyslová zóna má 33 hektarů, tak se nemá v podstatě kam někde do kouta vejít, on jí zabere půlku. Kdyby ta firma stála někde o 2 kilometry vedle, tak si jí nikdo ani nevšimne.

Starosta Ladislav Libý přesto doufal, že si Italové zachovají nadhled.

Ladislav Libý: Já doufám, že investor se vžije do českých poměrů a že pochopí, že to může být toto skutečně jenom iniciativa několika lidí a že se nevyděsí do nějakého masivního odporu, který, myslím si, že není na místě.

Italská firma Colorobia se však do českých poměrů nevžila a od svého záměru ustoupila.

Josef Lebduška: Firma Colorobia se netají tím, že de facto jediným důvodem, proč přehodnotila své plány, je právě nepřátelská atmosféra, která tady byla podkuřována právě tím petičním výborem v rámci veřejného mínění, a chápu jen, že nemíní investovat desítky milionů eur někam a pak se utkávat v nějakých odvolacích řízeních i třeba ke stavebnímu povolení a podobně.

Petice dosáhla svého. Radním se nepodařilo chrudimské občany přesvědčit o důležitosti vstupu prvního investora. A tak se situace v chrudimské průmyslové zóně ocitla na mrtvém bodě. Průmyslová zóna za 100 milionů korun bude i nadále zet prázdnotou.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.