Jak se dále třídí sklo
Pijeme z něj, díváme se skrz něj a těžko se bez něj obejdeme. Samozřejmě se jedná o sklo. Jak se dotřiďuje a co se s ním dělá poté, co ho popeláři odvezou z našich domovů? V České republice je jen pár třídíren na sklo. V Čechách jsou jen dvě, a to u Příbrami a v Karlových Varech. Obě ale mají problém, potřebovaly by více skla. Problém je ale o to větší, že v areálech se kupí i hromady skla, které je k dalšímu zpracování nepoužitelné.
"Sem se dává sklo z těch nešťastných nádob s horním výsypem, z těch jedenáctistovek, protože věci, které se tu kupí, do těch zvonků nedostanete. Je to hodně podrcené a je v tom hodně nežádoucích příměsí - pytle, lepené sklo, luxfera s kusem betonu. Lidé do těch kontejnerů hodí cokoliv a pak je z toho taková kaše. Tu musíme převést do linky a vytřídit, podstatná část z toho pak jde bohužel na skládku, protože je to nezpracovatelné," říká Jan Cimburek, zaměstnanec linky v Příbrami.
Jen pro vysvětlení, nádoby s horním výsypem jsou klasické sídlištní kontejnery. A zvonky jsou zase nádoby, které mají takový zvonkovitý tvar a sklo se do nich hází pouze úzkými otvory, akorát tak na láhev. "Když se k nám dostane sklo z nádob se spodním výsypem, tedy zvonků, a když je kvalitní a není příliš rozbité, tak jsme schopní vytěžit z této dodávky cirka něco kolem 75 procent," vysvětluje Cimburek.
A tak se při pohledu na hromadu znečištěných láhví, kde většina skončí na skládce, může člověk akorát rozčílit.
Sklo - to jsou i střepy a také ty přináší komplikace, například ty kameninové do tříděného odpadu do nádob na sklo nepatří. Stejně jako keramika a nebo autosklo. A i když nám to v rádiu i v televizi stále opakují, tak bohužel na linkách, kde se sklo zpracovává, se tyto předměty nachází. A proto se stále musíme učit třídit.
Ale zpět k Janu Cimburkovi a k třídící lince. Ta nejdříve používá lidské síly - hlavně zraku a rukou. Odpad se totiž ještě na pásech musí vytřídit, pak se rozdrtí. Rozdrcené sklo prochází ještě takzvanou optickou kontrolou. Stroj prosvítí střípky skla a je-li mezi nimi nějaká nečistota, čili něco co neprosvítí, dokáže takovou nečistotu odstranit. Jenže to už máme v ruce výsledný produkt.
"Výsledný produkt je skleněná drť ve frakcích od 2 do 36 milimetrů, která se využije na výrobu nových lahví ve sklárnách. Je dobré, aby docházelo k třídění na jednotlivé barevnosti už u občana. V dnešní době by bylo dostačující, kdyby občané třídili sklo na barevné a bílé. Optimální by bylo, kdyby bylo sklo tříděno na bílé, zelené a hnědé. Je to dané tím, že sklárny mají požadavky na jednodruhové barvy skla a v případě, že to sklo není jednodruhové, je problém tento materiál zobchodovat," dodává Cimburek.
