Jak to tam drží? Nalepené přírodniny jsou v herbáři přes 400 let

„Nevím, jestli dokážu slovy vystihnout pocity. Ty jsou samozřejmě velice silné. Každý ve svém oboru dojde k situaci, co ho nějakým způsobem překvapí. V oboru restaurování to jsou hlavně objekty, na které dlouhé roky a staletí nikdo nesáhl a dochovají se v poměrně původním stavu,“ popisuje restaurátor Radomír Slovik.

I k unikátu klasický přístup

Broumovský herbář má původní organismus šití. „Nebyl převázaný. Nalepené věci zůstaly tak, jak jsou. Objevují se tam lokální dobové zásahy jako lepení uvolněných částí klihem, ale ty jsou na první pohled velice dobře rozeznatelné.“

Broumovský herbář z roku 1595|foto:Radomír Slovik

K dílu restaurátoři přesto přistupují s klasickým postupem. „Můžeme otevřeně mluvit o uplatnění běžných, až rutinních zákroků, které u restaurování knihy máme. Kniha je velice zajímavým objektem. Vyskytují se v ní různorodé materiály. Není to jenom papír, jsou to dřevěné desky, useň, pergamen, často textil, kovové prvky jako součást knižního kování.“

Herbáře obecně jsou ale v oboru restaurování knihy podle Slovika atypické použitím přírodnin. „Ty jsou velice křehké a je nutné vždy individuálně volit přístup k jejich opětovnému fixování, pokud je to zapotřebí. Často dochází k tomu, že řada přírodnin je uvolněná.“

Neskutečný stav

Slovik sice není botanik, ale podle toho, co viděl za svou praxi, tak přírodniny v herbáři zůstaly v nepochopitelně dobrém stavu. „Z velké části to je dané způsobem, který autor Brehe zvolil. Šlo o celoplošné podlepení suchých přírodnin. Použil k tomu vyzinu, tedy speciální klih připravený z plovoucích měchýřů jeseterovitých ryb. Technika byla tou dobou v oboru ověřená a zavedená. Její aplikace není úplně jednoduchá. Brehe prokázal zručnou manuální dovednost.“

Restaurování by mělo být hotové do konce října. Herbář následně budete moci vidět na výstavách. Až do roku 2016 byl přitom neobjeveným pokladem v Muzeu Broumovska.