Jak vyhnat bubáka z pod postele? Dejte ho dětem do pohádky!

19. červen 2026

Muzikoterapeutka Markéta Havlová se profesně věnuje dětem na sto procent. Její muzikoterapeutické pohádky, příběhy a písničky mají úspěch u zdravých i velmi nemocných dětí.

Díky každodennímu kontaktu s nimi dokáže Markéta proniknout do pocitů i těch nejmenších. Všímá si i různých strachů, které předškoláky provázejí.

Děti se bojí nejvíc tmy

„Děti se bojí tmy a strašidel. Povídala jsem jim třeba pohádku o lesním strašidle Strašpytlíkovi, které se narodilo v lese. A děti mi tvrdily, že na ně strašidla čekají v noci pod postelí nebo dokonce v šuplíku,“ usmívá se muzikoterapeutka Markéta.

Když by se někdo z vás bál, pošlete strašidla za mnou a já je dám do pohádky. Takhle je to jednoduché.

Aby se děti přestaly v noci bát strašidel, dala jim je do pohádky. Ukázala, že i strašidlo se může bát a nazvala ho Strašpytlík.

„Nakrmila jsem ho, pohladila a dala jsem ho do pohádky, aby dětem nedělalo v hlavě zmatky. Když by se někdo z vás bál, pošlete strašidla za mnou a já je dám do pohádky. Takhle je to jednoduché,“ směje se muzikoterapeutka.

Hudební výchova (ilustrační foto)

Pohádky pod křídlem

Muzikoterapeutka Markéta Havlová se věnuje i dětem v paliativní péči. Říká, že když zpívá těžce nemocnému dítěti, prožívají společně krásné okamžiky. V plánu má vydat Pohádky pod křídlem.

„Cílem mých paliativních pohádek je uchovat příběh dítěte. Ten příběh tu zůstane, i když dítě už s rodinou nebude. Už máme návrh knížky, nahrála jsem pohádku a chci v tom pokračovat. Je to taková malinká hojivá náplast pro rodinu, kterou dítě opustí,“ popisuje Markéta Havlová.

Chcete si poslechnout autorskou pohádku a písničku v podání Markéty Havlové? Pusťte si záznam pořadu.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.