Jak vypadá největší vietnamská komunita v Praze?

1. prosinec 2014

Vietnamci v MČ Praha-Libuš nežijí spolu, ale spíše vedle sebe. Netvoří kompaktní, vnitřně provázanou komunitu, dokonce přiznávají, že své vietnamské sousedy znají spíše ze Sapy nežli z domu, ve kterém spolu žijí.

Propojení Vietnamců na Libuši funguje především na základě rodinné nikoliv etnické příslušnosti. Pokud je to trochu možné, snaží se nebydlet v blízkosti dalších Vietnamců. K tomuto závěru došel tým autorů výzkumné zprávy „Vnitřní diferenciace Vietnamců“. Studii si objednalo Ministerstvo pro místní rozvoj kvůli analýze segregace cizinců z třetích zemí. Realizátorem byl výzkumný tým Geografického migračního centra Geomigrace při katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Co však spojuje libušské Vietnamce? Především to, že všichni mají vazbu na areál Sapa, kam chodí do zaměstnání, podnikají nebo využívají četné služby. Sapa je hlavním důvodem proč vyhledávají bydlení v Libuši a této městské části dávají novou tvář. Soužití ale přináší i napětí a proto jsou ve výzkumné zprávě definované rizikové skupiny, které zasluhují intenzivnější podporu.

Vietnamské ženy. Ilustračí foto

Více se dozvíte v pořadu Zaostřeno 6. 4. od 18:10. Hosty jsou: Tereza Kušniráková a Tran Vu Van Anh, autorky studie, respondent ve výzkumu a student VŠE Pham Quoc Loc a zástupce Ministerstva pro místní rozvoj Jiří Cee.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.