Jak vznikalo Československo? Masaryk musel ustoupit z nerealistických představ

28. říjen 2026

Před 108 lety se rozpadla habsburská monarchie a zrodil se samostatný československý stát. Jak složitá byla cesta ke vzniku republiky a jakou roli sehrál Tomáš Garrigue Masaryk? V pořadu Alex a host připomínáme s historikem Jiřím Fidlerem.

„Dne 28. října se z hlediska dějin nestalo skoro nic. Do Prahy jen dorazila zpráva, že rakouská vláda přijímá podmínky pro ukončení války. Tento okamžik vedl k tomu, že přestal působit původní rakouský systém a zmizela možnost nějakým způsobem odvrátit to, k čemu došlo,“ říká historik Jiří Fidler.

Československá reprezentace tehdy převzala obilní úřad a odpoledne vydala prohlášení, že zůstávají v platnosti všechny předcházející zákony. „Místo monarchie se objevuje samostatný československý stát, nikoli republika. Ten je držen fakticky starým systémem, a postupně modifikován,“ pokračuje historik.

Naděje a Masaryk jako symbol

Klíčové pro uznání státu bylo vystoupení našich legionářů na Transsibiřské magistrále. „Naši legionáři v květnu uzavřeli tuto euroasijskou tepnu a znemožnili návrat statisícům bývalých německých zajatců. Němcům, kteří na jaře ohrožovali Paříž, kvůli zašpuntování magistrály došel dech. Dobrovolníci vstupovali do legií kvůli víře v Masaryka. On byl pro ně symbolem. A pro tento symbol a pro budoucí vlast oni bojovali.“

Skutečným spouštěčem převratu se stala Andrássyho nóta, která znamenala bezpodmínečnou kapitulaci režimu a v lidech nečekaně uvolnila lavinu. „V obyčejných domácnostech se hned 28. října nic zásadního nezměnilo, nebyly zrušeny daně ani se nerozdávalo jídlo zdarma, ale lidé prožívali obrovskou euforii z naděje. Naděje – to bylo asi to nejdůležitější slovo,“ připomíná Jiří Fidler.

Alex Mynářová a Jiří Fidler

Republiku zavedla až ústava

Dohoda o tom, že se Masaryk stane prezidentem a stát bude republikou, se ladila na jednáních v Ženevě. Když v půlce schůzky přišla zpráva o dění v Praze, domácí politici raději vyhlásili neutrální „československý stát“, protože netušili, co přesně exil v Ženevě dohodl. „Stát se stal republikou až v polovině listopadu se schválením prozatímní ústavy, kde byla o republice jen zmínka, že se Masaryk stává prezidentem. Skutečnou republiku zavedla až ústava z roku 1920,“ vysvětluje historik.

Masaryk strávil válku v exilu. Když se v prosinci vrátil do vlasti a přečetl si Meissnerův návrh ústavy, jeho první slova byla: „Tož, tak to ne.“ Návrh totiž počítal s parlamentní demokracií a ceremoniálním prezidentem, zatímco Masaryk chtěl prosadit silný prezidentský systém podle USA. „Masarykovy představy byly, řekněme si upřímně, naprosto nerealistické. V našem prostředí více stran nebyl americký systém možný. V roce 1919 mu sice politici kvůli vypuknutí války o Slovensko některé kompetence dočasně přidali, ale definitivní ústava z roku 1920 mu je opět částečně odebrala.“

Masaryk nakonec přijal kompromis, ale v ústavě měl doživotní výjimku na možnost opakovaného zvolení. „Přijal, že tady nebude prezidentský stát a že prezident opravdu nebude mít tak obrovské pravomoci. Ale některé výsady zůstaly opravdu pouze jemu.“

Je něco Masarykovi připisováno neprávem? Mohl císařův manifest o federalizaci zachránit monarchii? Co byla Andrássyho nóta a jak se projevila v běžných domácnostech? Proč musel Antonín Švehla čelit tvrdé kritice levice za svou snahu o integraci německé menšiny? Jak na tom byli Češi a Slováci z pohledu identity? Poslechněte si v pořadu Alex a host.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.