Jan Klouda je kameník, truhlář, tesař. A taky náčelník
Pro Jana Kloudu se stal archeopark Země Keltů v Nasavrkách druhým domovem. Jak sám říká, možná i tím prvním. Je totiž lepší než panelový byt.
S objekty, které Jan Klouda v Zemi Keltů společně s dalšími spolupracovníky vybudoval, se setkáte téměř na každém kroku. A patrně tam taky nenajdete žádný, který by neopravoval. Jan Klouda je člověk mnoha řemesel. Vystudoval kamenickou školu v Hořicích a byla to právě těžba kamene, která ho profesně zavedla z Podkrkonoší do lomu ve Ctětínku. V Nasavrkách se poprvé setkal se členy spolku Boii, který stojí za vznikem archeoskanzenu Země Keltů. Jan Klouda vám o tom bude vyprávět hned na začátku pořadu.
Stavitel Jan Klouda dnes patří mezi nejaktivnější členy spolku Boii, snad právě proto mu dnes nikdo neřekne jinak než náčelník. Spolek Boii se zaměřuje na prezentaci keltského dědictví. Archeopark Země Keltů je jeho největším projektem, který se stále rozvíjí a návštěvníci v něm každý rok najdou nějaké novinky.
Spolek Boii vznikl už v roce 2002, vybudoval Keltskou stezku Železnými horami. V roce 2005 pro veřejnost připravil expozici Po Stopách Keltů v prvním patře nasavrckém zámku a o tři roky později začal připravovat keltský archeopark. Jeho stavba začala v roce 2011, v roce 2016 přivítal první návštěvníky.
Brána do Země Keltů
Nasavrcký skanzen je rekonstrukcí keltského "města" z mladší doby železné, z období 2. až 1. století před naším letopočtem. Hlavním impulsem k založení muzea se staly archeologické nálezy keltského oppida v nedalekých Českých Lhoticích.
Archeologický výzkum v Hradišti u Českých Lhotic potvrdil, že do oppida vedla poměrně mohutná vstupní brána. A právě její repliku si můžete prohlédnout v nasavrckém archeoparku. Tvoří ji zpevněná kamenná zeď, sypaný val a příkop. Právě touto bránou jsme s Janem Kloudou prošli nejdříve, abychom vám přiblížili historii keltského osídlení u Nasavrk. Poslechněte si zajímavé informace v audiu.
Všechny velké stavby ve skanzenu se opírají o reálné nálezy. Jakým způsobem Jan Klouda konzultuje stavbu objektů s archeology? Do jaké míry lze při rekonstrukci nadzemních částí staveb vycházet z archeologických nálezů? I to Jan Klouda popisuje přímo při práci.
Dílny i keltská svatyně
Návštěvníci si mohou v areálu prohlédnout více než dvě desítky staveb a hospodářských dvorců. Většinou jde o typické kůlové stavby s vypletenými stěnami z proutí. Ty jsou omazané hlínou, tzv. mazanicí. Jak vypadal hlavní obytný prostor s otevřeným ohništěm a jak například fungoval hliněný lapač jisker nad ohništěm, který zajišťoval, aby se nevzňala došková střecha? Jan Klouda to návštěvníkům přibližuje často, samozřejmě nejen během našeho natáčení.
Srdeční záležitostí je pro Jana Kloudu keltská svatyně, která stojí v nejvyšším bodě celého areálu. Byla postavená podle půdorysu reálné svatyně, kterou archeologové odkryli ve světoznámém keltském oppidu Manching v Neměcku. Jan Klouda popisuje, jakým způsobem přistupoval k rekonstrukci její střechy a čím se inspiroval při výzdobě.
Kromě větších staveb ve skanzenu uvidíte i celou řadu drobných hospodářských objektů, včetně živých slepic, ovcí, koz i prasat. Ty věrně dokreslují život v keltském sídlišti. Představit ho v celé jeho šíři, to je smyslem projektu Země Keltů. Děti i jejich rodiče si ve skanzenu mohou vyzkoušet celou řadu činností, hlavně při speciálních programech. K těm oblíbeným patří oslavy keltských svátků, především letní festival keltské kultury Lughnasad, který se koná na přelomu července a srpna.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
