Ján Kollár podporoval panslavismus. Jeho tvorba měla zásadní vliv i na dění v Čechách
Jeden z buditelů, kteří jsou nejvíce spojeni s národním obrozením. Kollár se narodil roku 1793 na středním Slovensku, vystudoval gymnázium a později evangelické lyceum v Bratislavě.
Při stipendijním pobytu v německé Jeně poznal svou pozdější manželku Frederiku, se kterou nakonec přesídlili do Budapešti. Ján Kollár podporoval panslavismus, tedy myšlenku sjednocení všech slovanských národů.
Během života v Uhrách a později ve Vídni udržoval blízký kontakt s tamními Slováky a podněcoval jejich národní cítění, i když slovenštinu jako samostatný jazyk nepodporoval.
Své myšlenky Kollár vložil i do literárního díla. Asi nejznámější je jeho básnická skladba Slávy dcera vydaná v roce 1824. Hlavní hrdina postupně prochází země, kde žijí Slované a oslavuje jejich statečnost i krásu jejich zemí.
Pro dnešní čtenáře je Slávy dcera už těžko stravitelná, je psaná archaickým jazykem a obsahuje mnoho dobových narážek. V počátcích Národního obrození měla však zásadní vliv i na dění v Čechách, a tak není divu, že její autor Ján Kollár je pohřben na pražských Olšanských hřbitovech.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
