Jarní rituál měl premiéru v zimě. Otvírání studánek Bohuslava Martinů slaví 70 let

Zachycuje nejenom praktickou činnost, ale vlastně i celý obřad spojený s vítáním jara. Premiéra se přesto odehrála v chladném lednu 1956. „Záměr v tom nebyl. Šlo spíš o náhodu. Termín se posouval, složitě se o něm jednalo. Asi záleželo na možnostech interpretů a podobně,“ myslí si muzikoložka Monika Holá.

Předurčeno k úspěchu

Současníci skladbě věřili. „Kdo se setkal s hudbou Martinů i s básní, která pro něj byla předobrazem, cítil obrovskou niternost, sílu navázanou na Poličsko a Vysočinu. Ta mu byla vždy blízká. A bylo tedy jasné, že to bude to nejniternější, co může složit.“

Hlavní síla kantáty je podle Holé v jejím úsporném vyjadřování. „Velice lyrická záležitost, intimní. Nic moc břeskného. Má v sobě obrovskou pokoru, lásku k vlasti a k přírodě. Jedno z nejzásadnějších, nejatraktivnějších a posluchačsky nejnadšeněji přijímaných děl. Bohuslav Martinů byl neskutečně plodný. Měl široký záběr.“  

Básník změnil místopis 

Původ díla nás zavádí až do obce Vlčkov na Litomyšlsku. „Tam rituál čištění studánek popsal učitel Josef Karel v místním periodiku Od Trstenické stezky. Básník Miloslav Bureš tenhle časopis objevil při jedné z návštěv Poličky a natolik ho to inspirovalo, že verše použil. Situoval je na Tři Studně ve Žďárských vrších, protože doufal ve zhudebnění v podání Bohuslava Martinů. O něm bylo známo, že k nim má velmi silné vazby díky rodině Kaprálových, která tam měla svůj dům.“

Muzikoložka Monika Holá|foto:Eva Horáková, Český rozhlas

Václav Kaprál byl brněnský pedagog a skladatel. Jeho dcera Vítězslava se stala múzou Martinů. „Ona byla jeho žačkou a všechno přerostlo v silný citový vztah. Martinů byl přitom vrstevníkem jeho otce. Měli tedy značný věkový rozdíl.“

Zvýraznit rodáka

Nedávno se v Poličce a okolí odehrálo dotazníkové šetření 5 minut pro Martinů. Odpovídalo asi 700 respondentů. „Zjišťovali jsme u místních, jaký mají vztah k nejslavnějšímu rodákovi. Ukázalo se, že poměrně silný. Berou ho jako svého, že tam opravdu patří. Nešlo jenom o rodiště. Vracel se tam do roku 1938. Pak už mu to válečné a politické události znemožnily. Dochovala se bohatá korespondence. Komunikoval, i když třeba město na začátku války zabrali Němci.“

Holá popsala, že zrovna vzniká interpretační strategie, jak Martinů komunikovat ve směru k turistům i k místním. „Pokusíme se ho dostat víc do povědomí, aby Polička byla městem Bohuslava Martinů se vším všudy.“

Proč Martinů složil kantátu tak rychle? Dočkalo se Otvírání studánek dalších uměleckých zpracování? A mělo taky ekologický potenciál? Poslechněte si celý rozhovor.