Jeden z nejtajemnějších hřbitovů najdete pod Orlickými horami

Klášterecký kostel Nejsvětější Trojice byl vždy srdcem obce. Jedinečnou atmosféru jeho areálu vytváří nejen sevřené údolí, ale také autentická podoba gotického kostela. Ten, spolu s někdejším klášterem cyriaků, zmiňuje už listina papeže Bonifáce VIII. v roce 1295. Podle místních legend je ale historie kostela ještě starší a jejich příznivci velmi rádi ukazují letopočet na Triumfálním oblouku svatostánku, s datem 453.  

Čerti nebo rytíři?

Jednolodní gotický kostel si zachoval svoji dispozici a podobu z roku 1452, tehdy byl po husitských válkách znovu obnovený. V letech 1955 - 1961 restaurátoři odhalili zajímavé malby na jižní fasádě kostela. Centrem jejich pozornosti se staly dvě postavy, vysoké okolo půl metru. Malby jsou provedené červenou barvou, prošly restaurováním a na fasádě kostela zůstaly dodnes. Interpretace se různí. Nejvíc pravděpodobná je teorie, která dvě záhadné postavy spojuje s rytíři. Někdo ale snad může v postavách vidět mnichy nebo naopak čertíky.

Jedna ze záhadných postav na zdi kostela Nejsvětější trojice.jpg|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

U hlav obou figur jsou namalované šipky, na první pohled je patrný také jakýsi ocas. Právě zvláštní šipky zaujaly příznivce teorií o mimozemském původu obou postav. Podle Davida Kalouse z Klášterce nad Orlicí, který se dlouhodobě zajímá o historii kostela, se ale jedná nejspíše o rytíře. „Ty šipky mohou být ozdoby na jejich přilbicích, tedy znázorňovat ptačí pera. Ocas zase evokuje meč,“ vysvětluje David Kalous.   

Čtěte takéV Klášterci nad Orlicí najdete tajemné rytíře i stopy naštvaného čerta

Na jižní straně kostela, poblíž namalovaných postav, je dodnes dobře viditelný zazděný gotický vchod. Kdysi vedl z klášterních ambitů přímo do vyššího patra kostela, mniši tak mohli nerušeně sledovat bohoslužbu. Na stejné fasádě vznikly ve 20. století sluneční hodiny s latinským nápisem "Omnis hora numeratur Non quam diu, sed quam bene" (Každá hodina je nám počítána. Ne jak dlouho, nýbrž jak dobře žijeme).

Sluneční hodiny na fasádě kostela pocházejí až z 20. století|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Záhadná lidská tvář

Součástí hřbitovní zdi je nevelká plastika, která má podobu lidské tváře nebo lebky. „Pravděpodobně to kdysi bývala součást nějakého náhrobku. Existují ale také teorie, že stáří této plastiky přesahuje hranice středověku,“ vysvětluje David Kalous. „Podle místních pověstí kamenná tvář na našem hřbitově vyzařuje zvláštní energii. Tu se na místě snažili zaznamenat dokonce i proutkaři,“ dodává Kalous.

Jediná česká stigmatička

S kláštereckou farností je spojený životní příběh stigmatizované Anny Bohuslavy Tomanové (1907-1957), rodačky z Pastvin. Ve čtyřech letech při požáru utrpěla úraz a postupně ochrnula. Díky kněžím z Klášterce a okolí se Anně dostalo náboženské výchovy, ale získala i všeobecné vzdělání. Při primiční mši svaté svého bratra Bernarda, obdržela stigmata na rukou, na nohou, na boku a na hlavě. Anna Bohuslava se stala jedinou českou stigmatičkou. Její láska k bližnímu byla velice silná, i přes svůj trvalý hendikep povzbuzovala ostatní a prý přijímala i jejich bolest. Anna Tomanová je pochovaná na kláštereckém hřbitově, v jejím odkazu pokračuje Sdružení Anny Bohuslavy Tomanové.  

Dušičkové koncerty

Dalo by se říci, že hřbitov v Klášterci nad Orlicí je výjimečný i v jiných ohledech. Místo posledního odpočinku na hřbitově má také oblíbený farář František Chaloupka (1822 - 1883). Milou vzpomínku Františku Chaloupkovi věnoval například spisovatel Alois Jirásek. V povídce Stromy píše, jak ho otec Chaloupka vítal v Klášterci nad Orlicí na faře.

Díl 75: Tajemné malby na kostele v Klášterci nad Orlicí

• Upravit
• Smazat

Kostel v Klášterci nad Orlicí patří mezi tajemná místa našeho kraje.

František Chaloupka ze svého platu nakupoval hudební nástroje a děti ve své farnosti na ně učil hrát. Každý rok, po slavnosti Všech svatých, se v neděli odpoledne dodnes scházejí na hřbitově muzikanti a přímo u hrobu Františka Chaloupky si koncertem připomínají jeho památku.  

Svatostánek v Orlíku

Přestože současná podoba farního kostela Nejsvětější Trojice pochází z poloviny 15. století, historie křesťanské svatyně je pravděpodobně ještě starší. Uvnitř kostela, v oblouku mezi kněžištěm a chrámovou lodí, restaurátoři dokonce objevili nápis: "Chrám tento Nejsv. a nerozdílné Trojice Boží vystavěn jest v Létu 453 od Narození Božího." Zastánci pravosti tohoto data poukazují na to, že na kupecké stezce, která Kláštercem (původně osadou Orlitz, Orlík) kdysi procházela, mohl skutečně stát malý svatostánek. Podle faráře P. Františka Halíka mohlo jít o vliv věrozvěstů z okruhu sv. Martina z Panonie.

8 fotografií