To jediné, co zbylo ze svitavské synagogy. Hebrejské knihy si odnesl německý továrník
Městské muzeum a galerie ve Svitavách ve stálé expozici vystavuje několik hebrejsky psaných modlitebních knih. Kdysi byly součástí vypálené synagogy a ze soukromé sbírky se dostaly do fondu Ottendorferovy knihovny.
Knihy uvidíte ve stálé expozici Hledání hvězdy Davidovy, věnované příběhu Oskara a Emilie Schindlerových, zachránců na 1200 pronásledovaných Židů za druhé světové války. Stálá výstava přibližuje také příběh svitavské synagogy, která byla vypálena v listopadu 1938.
Ve Svitavách se Židé začali usazovat až ve druhé polovině 19. století. Židovská komunita se ale rozrůstala poměrně rychle, ve městě měla modlitebnu, ovšem spadala pod židovskou náboženskou obec v Boskovicích. V roce 1888 si svitavští Židé založili vlastní obec a o šest let později získali i svého rabína. V roce 1902 vznikla ve Svitavách nová synagoga podle návrhu vídeňského architekta Ernsta von Gotthilfa.
Svitavská synagoga stála v Templové ulici, na místě dnešního autobusového nádraží. Jejím osudným dnem se stal 10. listopad 1938 a tzv. Křišťálová noc, protižidovský pogrom, který se odehrál v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v nacistickém Německu, Rakousku. Polsku a Sudetech. Svitavská synagoga začala hořet 10. listopadu v dopoledních hodinách. Ještě před tím ale do synagogy vstoupil Němec Max Pirschl, svitavský továrník v oblasti textilního průmyslu a vášnivý sběratel knih.
Max Pirschl si z interiéru synagogy odnesl modlitební knihy. V audiu si můžete poslechnout podrobnosti. Trosky svitavské synagogy stály ještě rok, než je nechal městský architekt zbourat. Na místě vznikl park, pojmenovaný jako Lübeckerplatz, podle prvního nacistického pluku, který 10. října vstoupil do Svitav.
Několik hebrejských knih je jedinou fyzickou památkou na svitavskou synagogu. „Nezachovaly se například ani fotografie interiéru synagogy, známe sice plány stavitele, ale to je všechno,“ přibližuje historička Městského muzea a galerie ve Svitavách Monika Němcová. „Ve sbírce máme několik snímků, jak synagoga vypadala zvenku. To, že modlitební knihy, které vystavujeme, byly součástí synagogy, dokládají poznámky, které si do nich osobně napsal Max Pirschl.“
Po válce se knihy ze soukromé Pirschlovy sbírky dostaly do fondu Ottendorferovy knihovny. „Knihovna měla původně 20 tisíc svazků knih, něco se zlikvidovalo ještě během války, byly to knihy závadné, stejně tak se likvidovalo po válce, takže z toho původního fondu nám zbylo asi 3 tisíce knih, soubor byl ještě doplněný o knihy místních sběratelů. Svitavské muzeum v současné době knihy z fondu Ottendorferovny knihovny čistí a restauruje." V audiu si můžete poslechnout komentář Moniky Němcové.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.



