Jedinečnost barokního skvostu Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou je v Santiniho architektuře
Nepřehlédnutelný zámek Karlova Koruna stojí na návrší Chlumec, v západní části města Chlumec nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. S barokní perlou jsou spojena tři významná jména: šlechtický rod Kinských, geniální architekt Jan Blažej Santini-Aichel a pražský stavitel František Maxmilián Kaňka.
Zámek Karlova Koruna nechal postavit jako své letní reprezentační sídlo v letech 1721 až 1723 hrabě František Ferdinand Kinský, nejvyšší kancléř a lovčí království Českého. Plány pro něj vypracoval Jan Blažej Santini-Aichel, stavbu pak vedl další ze známých stavitelů vrcholného baroka František Maxmilián Kaňka. Rozlehlý zámecký park byl vybudován ve stylu anglické zahrady.
Nezvyklé jméno propůjčil stavbě originální půdorys, Santiniho prý inspirovala Svatováclavská koruna. Ojedinělý tvar sídla se skládá ze tří částí: z oválného středu, na který navazují tři nakoso přistavěná křídla čtvercového půdorysu. Dokonalá kompozice je patrná i ze zasazení zámku do krajiny, které bylo ještě zdůrazněno třemi alejemi vedoucími ke třem branám.
Krátce po dokončení sídla přijel v roce 1723 na návštěvu císař Karel VI. Na jeho počest dostal zámek jméno Karlova Koruna. V 19. století byly pro nedostatek prostor v zámku přistavěny hospodářské budovy, Tereziánský trakt a Lichtenštejnský trakt. A přibyla také empírová oranžérie.
Zlatí koně Kinských
Chlumec nad Cidlinou a šlechtický rod Kinských jsou spojeni se slavnou tradicí parforsních honů a s chovem koní. Chlumecké panství tvořilo společně s pardubickým a poděbradským obrovské území vhodné pro honitbu.
Kinští chovali koně po staletí. Většina zvířat původně pocházela ze starošpanělských a staroitalských plemen, od 19. století rod přivážel také plnokrevné hřebce z Anglie, které využíval k chovu. „Potomci těchto koní budili obdiv po celé Evropě, mimo jiné i díky krásnému vzhledu. Někteří měli zvláštní zbarvení způsobené zesvětlujícím genem. Koňaři tomuto zbarvení říkají plavák nebo Isabela, ale zlatý kůň je výstižnější.“ (citace Svazu chovatelů koní Kinských)
Zrekonstruovanou jízdárnou zámku Karlova Koruna, která je zároveň i multifunkčním prostorem pro setkávání, vede část prohlídkového okruhu nazvaného Kopytem se, kopytem tam. Formou multimediální expozice mapuje zrod a věhlas zdejšího chovatelského skvostu, Koně Kinských. Dozvíte se o dostihových závodech, zrodu Velké pardubické u Kinských i o první vítězce tohoto věhlasného dostihu.
Okruh nabízí také návštěvu konírny a kočárovny. Kočár Coupé-Chariot, který tam spatříte, je stále obestřený tajemstvím. Zahlédnout ho můžete i v závěrečné scéně pohádky S čerty nejsou žerty.
Dějiny rodu Kinských s příběhy
Rod Kinských zámek vlastnil do roku 1948, kdy mu byl znárodněn. Šlechtickému rodu se v restituci vrátil v roce 1992. Předchozí expozice Národní galerie Baroko v Čechách byla nahrazena interiérovou zámeckou expozicí dějin rodu Kinských a částečně je věnována i koním a jezdeckému sportu.
V každém patře najdete deset místností a centrální kruhový sál. V přízemí Sloupový, v patře pak Mramorový sál. Každý z pokojů je spojený s příběhem a se zajímavostmi. Například v Císařské jídelně stojí sloupové hodiny, na kterých je vlastnoručně psaná poznámka od Oktaviána Kinského: 30. května 1866 bylo silné krupobití, které zničilo celou úrodu.
Choďte si Korunou
Prozkoumat můžete zdarma i historické kouzlo zámeckého parku v Chlumci nad Cidlinou. Okruh nazvaný Choďte si Korunou ocení hlavně milovníci pohybu na čerstvém vzduchu. Prostřednictvím audioprůvodce si vyslechnete vyprávění hraběte Kinského, jehož hlasem promlouvá herec Zdeněk Junák.
Představí vám všechna zajímavá místa a budovy v zámeckém parku, včetně kaple Zvěstování Panny Marie. Zkrátka nepřijdou ani děti. Venkovní okruh jim nabízí interaktivní zábavnou hru. Hrací karty pro plnění úkolů na jednotlivých stanovištích pro ně mají připravené na pokladně zámku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
