Jsem proti posílání zbraní na Ukrajinu, říká poslanec Bašta

K historii měl blízko už od dětství. „Vyrůstal jsem v Žatci, což je historické město, bydleli jsme v bývalém minoritském klášteře, takže mě začalo zajímat všechno, co bylo kolem, ta moje náklonnost k historii se datuje už od základní školy,“ vypráví Jaroslav Bašta.

Politický vězeň

Srpnové dny roku 1968 prožil v Izraeli, o okupaci Československa se dozvěděl z místního rozhlasu. „My jsme v té době, v roce 1968 a 1969 patřili k organizátorům stávek na filozofické fakultě. Už v roce 1967 jsme zrušili ČSM a založili si Akademickou radu studentů, kde jsem byl v předsednictvu. Pak jsem dostal dva a půl roku.“

Po propuštění našel uplatnění jako stavitel mostů. Po roce 1989 nastoupil na ministerstvo vnitra. „Byl jsem ředitel protiteroristického odboru a tam jsem to dotáhl až na náměstka ředitele dnešní BIS. Pak jsem se s nimi poněkud ve zlém rozešel.“ Předsednictvo federálního shromáždění zvolilo Jaroslava Baštu jako předsedou lustrační komise.

Vstup do politiky

S koncem federace skončila také Nezávislá komise. Jaroslav Bašta začal podnikat a v roce 1996 se stal poslancem. Po roce 2000 působil Jaroslav Bašta jako velvyslanec v Ruské federaci a poté v období i jako náměstek ministra zahraničních věcí.

Čtěte také

Právník Haas chce ve sněmovně pročistit zákony. Spoustu předpisů můžeme zrušit, tvrdí

„V roce 2010 jsem skončil na ministerstvu a šel do důchodu, vrátil se k archeologii a začal psát historické romány. Z mého pohledu se ale začala situace komplikovat, takže míst románů jsem psal komentáře a glosy. A tím jsem do té politiky spadl znovu. A tak jsem se rozhodl, že když už ji nějak dělám, tak bych se k tomu měl vrátit naplno,“ komentuje svůj návrat do politiky Jaroslav Bašta.

Ukrajinský konflikt

„Já to vnímám spíš jako zástupnou válku mezi USA a Ruskou federací a Ukrajinci se do toho dostali právě kvůli tomu, že tam byly některé nevyřešené otázky, V podstatě ten střed na východní hranici vnímám jako střet dvou vyhrocených nacionalismů, ruského a ukrajinského. A to je i jeden z důvodů proč jsem se vyslovoval proti tomu, abychom tam posílali zbraně. Prioritu musí mít snaha o udržení míru, v tomto případě toho tedy chopil francouzský prezident Emmanuel Macron.“