Jsem proti posílání zbraní na Ukrajinu, říká poslanec Bašta
Český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident a signatář Charty 77, v 90. letech poslanec za ČSSD, po roce 1998 ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, poté také velvyslanec v Rusku nebo na Ukrajině. Od října 2021 je Jaroslav Bašta poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za hnutí SPD v Pardubickém kraji.
K historii měl blízko už od dětství. „Vyrůstal jsem v Žatci, což je historické město, bydleli jsme v bývalém minoritském klášteře, takže mě začalo zajímat všechno, co bylo kolem, ta moje náklonnost k historii se datuje už od základní školy,“ vypráví Jaroslav Bašta.
Politický vězeň
Srpnové dny roku 1968 prožil v Izraeli, o okupaci Československa se dozvěděl z místního rozhlasu. „My jsme v té době, v roce 1968 a 1969 patřili k organizátorům stávek na filozofické fakultě. Už v roce 1967 jsme zrušili ČSM a založili si Akademickou radu studentů, kde jsem byl v předsednictvu. Pak jsem dostal dva a půl roku.“
Po propuštění našel uplatnění jako stavitel mostů. Po roce 1989 nastoupil na ministerstvo vnitra. „Byl jsem ředitel protiteroristického odboru a tam jsem to dotáhl až na náměstka ředitele dnešní BIS. Pak jsem se s nimi poněkud ve zlém rozešel.“ Předsednictvo federálního shromáždění zvolilo Jaroslava Baštu jako předsedou lustrační komise.
Vstup do politiky
S koncem federace skončila také Nezávislá komise. Jaroslav Bašta začal podnikat a v roce 1996 se stal poslancem. Po roce 2000 působil Jaroslav Bašta jako velvyslanec v Ruské federaci a poté v období i jako náměstek ministra zahraničních věcí.
Čtěte také
„V roce 2010 jsem skončil na ministerstvu a šel do důchodu, vrátil se k archeologii a začal psát historické romány. Z mého pohledu se ale začala situace komplikovat, takže míst románů jsem psal komentáře a glosy. A tím jsem do té politiky spadl znovu. A tak jsem se rozhodl, že když už ji nějak dělám, tak bych se k tomu měl vrátit naplno,“ komentuje svůj návrat do politiky Jaroslav Bašta.
Ukrajinský konflikt
„Já to vnímám spíš jako zástupnou válku mezi USA a Ruskou federací a Ukrajinci se do toho dostali právě kvůli tomu, že tam byly některé nevyřešené otázky, V podstatě ten střed na východní hranici vnímám jako střet dvou vyhrocených nacionalismů, ruského a ukrajinského. A to je i jeden z důvodů proč jsem se vyslovoval proti tomu, abychom tam posílali zbraně. Prioritu musí mít snaha o udržení míru, v tomto případě toho tedy chopil francouzský prezident Emmanuel Macron.“
Související
-
Buducnost republiky nebyla růžová, říká poslanec Jiří Hájek
Považuje se za patriota a k Pardubicím i našemu kraji má osobní a srdečný vztah. „V Pardubicích jsem se narodil a nepočítám, že bych se chtěl odstěhovat,“ říká Jiří Hájek.
-
Náměstkyně Maláčové i Dostálové usedla do poslanecké lavice. Pálí ji senioři
Jana Hanzlíková roky pracovala s handicapovanými dětmi a s jejich rodinami. Sledovala životní příběhy i všechny bariéry. Ty přitom často představovala i špatná legislativa.
-
Zůstane nový poslanec šéfem pardubické filharmonie? Kolegy nechce vykoupat v rozjetých věcech
Mezi nové zákonodárce se zařadil i Pavel Svoboda. Kandidoval jako nestraník za koalici Spolu. Teď řeší, jak zvládnout práci poslance a ředitele filharmonie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
