Kam se hrabe Balkán. Podle velocipedisty jezdí nejbezohlednější řidiči u nás
Dojet z východu Čech do ukrajinské Oděsy je výkon i na obyčejném kole. A co teprve na kostitřasu, neboli na vysokém kole. Ivan Burkert už v jeho sedle obkroužil skoro celou Evropu. Nikdy nejede přímo, ale vybírá si fotogenická místa.
„Na Tour de France jsem se jednou potkal s Pepou Zimovčákem, který tenkrát jel před profesionálním pelotonem. Už jsme si nějak zůstali. Moje cesta ale není jet před pelotonem. Vím, že chci hlavně cestovat. Začalo to před lety poutní cestou do španělského Santiaga de Compostela. Následovala cesta Istanbul-Atény-Řím, pak Nordkapp, Petrohrad, od pramene Labe do Skotska,“ říká Ivan Burkert.
Covid nebyl brzda
Ještě na jaře dobrodruh netušil, jestli vůbec bude moci někam vyjet. „Cestu jsme pekli až 14 dní před odjezdem, i když jsme plán měli už dva roky. Občas jsme museli někde na hranicích předkládat nějaké doklady o očkování, ale jinak byla cesta překvapivě bezproblémová.“
Zatím poslední Burkertovo putování končilo v Oděse. „Lákal mě průjezd celým Balkánem. Šlo o země, které jsem ještě na vysokém kole nenavštívil. Chtěli jsme projet méně známá území. Na začátku cesty jsem vždycky nervózní. Než si to první den sedne a člověk se do toho dostane. Na každý den máme podle profilu trati naplánovanou určitou porci kilometrů. Snažíme se toho většinou držet.“
Kudy jel?
Start výpravy byl v Hradci Králové. Trasa vedla kolem Kunětické hory a cíleně se vyhnula Pardubicím. „Ne že bych je neměl rád, ale bylo to kvůli provozu. Taky mě doprovázel můj kamarád Jirka Valenta na vysokém kole, který bydlí nedaleko Pardubic. Takže jsme projeli jenom krajem města kolem letiště.“
Následoval Heřmanův Městec, Ronov nad Doubravou a u Horek nájezd na hlavní silnici od Čáslavi. „Musíte si zvyknout na provoz, na kamiony. Bohužel se nedá jezdit jenom po cyklostezkách a vedlejších silnicích. Nikde jinde jsem se ale nesetkal s takovou neohleduplností řidičů jako tady u nás doma. Snad ani Balkán nebyl tak strašný,“ myslí si Burkert.
Po přejezdu hranic přišlo Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Albánie, pak dál směrem na Kosovo, do Makedonie, Bulharska, Rumunska, Moldavska až do ukrajinské Oděsy.
Velká práce po návratu
Z cest nadšený cyklista pravidelně zpracovává knižní publikace. Tu nazvanou Západem Evropy do Skotska chystal přes dva roky. „Bylo tam plno kulturních památek, příroda. Docela nám knížka ztloustla, asi na 360 stran. Přišla mi z tiskárny a musím říct, že se grafikovi opravdu povedla. Každý večer si po absolvování trasy sepisuju deník. Kdybych si to hned autenticky nezapsal, na spoustu věcí bych zapomněl. Během cesty taky mí kamarádi, kteří mě doprovázejí, všechno píšou na internet a sociální sítě.“
Burkert taky jako jeden z mála ujel všechny kilometry dosavadních dvanácti ročníků Cyklotour Na kole dětem. „Pomáháme tak onkologicky nemocným dětem, které jezdí na ozdravné pobyty. Projíždíme s pelotonem cyklistů a dobrovolníků různá města. Právě ta finančně přispívají.“
Související
-
Křížem krážem s kostitřasem. Nemá přehazovačku a na hrbolech vás proklepne
Vysoké kolo používá Ivan Burkert jako svůj oblíbený dopravní prostředek. Když na něm vyjede, urazí rovnou tisíce kilometrů. Teď dojel od pramene Labe až na sever Skotska.
-
Jako magnet. Vysoké kolo přitahovalo pozornost i déšť
Loňský rok byl sice extrémně suchý, ale cestovatel Ivan Burkert na něj má úplně jiné vzpomínky. Na vysokém kole cestoval do Norska a zažil, jak může vypadat, když s...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
