Kamenné řady u Kounova na Rakovnicku přitahují milovníky tajemna i krásné přírody

22. květen 2021

Máte rádi místa opředená tajemstvím? Pokud ano, pak by se vám určitě líbily kamenné řady u Kounova v přírodním parku Džbán na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Na kopci zvaném Rovina tu na ploše 11 hektarů najdete 14 rovnoběžných kamenných řad složených z více než 1 500 kamenů.

V době, kdy je tam roku 1934 objevil a jejich polohu poprvé písemně zpracoval místní učitel Antonín Patejdl, jich přitom bylo o tisíc víc. Některé si lidé stačili odnést domů, jiné pohltilo podloží lesa. Existují také svědectví, která naznačují, že ještě na konci 19. století byl u jedné z řad úplný kamenný kruh o průměru pěti metrů.

Jednou z oblíbených hypotéz je, že kamenné řady tvořily přistávací dráhu pro mimozemšťany. Nebo že sloužily k různým dávným rituálům. Na seznamu nemovitých kulturních památek jsou proto zapsány jako „kultovní místo“. Jejich vznik i využití ale mohly být čistě praktické. Řady mohly například ohraničovat menší políčka. Jisté je, že nejsou přírodním úkazem.

Kopec Rovina, na kterém se nachází Kounovské kamenné řady

Délka řad kolísá od 50 do 350 metrů a vzdálenost mezi nimi je nepravidelná, od 11 do 18 metrů. Jednotlivé kameny jsou maximálně 50 až 60 centimetrů vysoké, ovšem jejich podstatná část je uložená pod zemí. Kameny, jejichž velikost nedosahuje 60 centimetrů, jsou dokonce pod zemí ukryty celé. Přesto řady působí impozantně. A není se co divit, leží tu už přibližně 3000 let a svým rozložením tvoří jedinečnou prehistorickou stavbu nejen u nás, ale i v celé střední Evropě.

Okraje řad střeží Pegas a Gibon

Součástí řad jsou dva osamocené obří kameny vzdálené od sebe uhlopříčně. Větší Gibon sloužil pravděpodobně jako prehistorická observatoř. Ručně vydlabaný výklenek ve tvaru „V“ totiž přesně protíná paprsek slunce v den slunovratu.

Hluboké rýhy menšího kamene naopak připomínají souhvězdí Pegas, což také rozhodlo o jeho pojmenování. Oba kameny jsou placaté a vyloženě vybízejí k odpočinku. Gibbon je skutečně obřím kamenem, který podle odborníků váží přibližně 6 tun. Jeho větší část je přitom pod zemí a část, která vystupuje ze země, připomíná pohodlné lehátko.

Ke Kounovským řadám se dostanete z vlakového nádraží v nedalekých Mutějovicích, odkud vede značená naučná stezka, která pokračuje kolem kounovského muzea. Vyplatí se tu před cestou zastavit. Najdete tam totiž nejen rozepsané všechny teorie a hypotézy související se vznikem řad, ale také plastickou mapu. Kameny jsou na ní v malém měřítku vyobrazeny tak, jak vypadaly původně, a mapa vám umožní jejich kontext zasadit do celé lokality.

Spustit audio