Kameny zmizelých v Chrudimi vycházejí knižně. Lákají k procházce

„Na vydání knihy jsem dlouho čekala. Pořád jsem se bála to uzavřít. Nikdy nevím, co dalšího se někde v databázích objeví. Tématu se věnuji přes 20 let. Základní data máme, ale pořád nacházím nové dokumenty. Nedá se nikdy říct, že náš výzkum je dokončený,“ podotýká autorka Alžběta Langová.

Čtěte také

Z chrudimských Goldschmidů přežila holocaust jen babička

Noví přeživší

Výsledný počet chrudimských deportovaných je momentálně 87. Jenom 7 z nich věznění přežilo. Dřív se uváděla čísla 86 a 6. „Transportní seznamy jsou jasné, ale pak jsou osudy lidí, kteří šli takovou vedlejší linií. Byli třeba ze smíšených manželství a v první fázi se jim deportace vyhnula. Nakonec je ale zatkli a do lágrů se stejně dostali. Dohledala jsem toho 7. člověka, který přežil. Další teď ještě přibyde. Počet zemřelých se nezměnil, ale přibývají přeživší.“

Nová kniha vznikla na základě starší publikace z roku 2006. „Na té jsem se podílela společně s kolegyní Renátou Růžičkovou. To byl takový počáteční výzkum. Díky malé knížce z chrudimské edice pana Pavlíka se téma dostalo do světa a informace k nám začaly proudit. Měli ji v rukou příbuzní žijící ve Švýcarsku. Oslovili nás a přivezli album fotografií, ke kterým bychom se nikdy nedostali, kdyby malá knížečka nevyšla,“ myslí si Langová.

Čtení na ulici

Knihu historička označuje za procházku po Chrudimi. „Máme tam mapu a příběhy vyprávíme podle adres jednotlivých domů, kde rodiny žily a kde jsou dnes položené kameny zmizelých. Má podtitul Stolpersteine in Chrudim. Jde o německý novotvar, který s celým projektem vymyslel Gunter Demnig a ani v angličtině nemá překladatelsky alternativu. Slovo funguje internacionálně jako terminus technicus. Kniha je dvojjazyčná. Vedle českého má i anglický text. Řada potomků odešla do ciziny a bylo velmi důležité, aby si to mohli taky přečíst.“

Na poslední stránku knihy Langová dala titulek Pro kameny zmizelých, které možná přibudou. „Není jenom holocaust Židů, ale i Romů a Sintů. V Chrudimi máme taky jeden stolperstein Roma, kterého se mi podařilo v pramenech objevit. Romský holocaust je s výzkumem dost pozadu a je mnohem složitější se dostat k informacím.“

Čtěte také

Před 80 lety museli odjet židé z Pardubic do ghetta Terezín

Krátká historie

Chrudim byla královským městem, kde se do 19. století Židé moc usazovat nemohli. Po rozvolnění jejich počty začaly narůstat. „Byli to lidé podnikaví. Jak se jim rozvázaly ruce, hned se to projevilo. To je třeba případ rodiny pana profesora Pirka. Jeho pradědeček nastoupil na vysokou školu okamžitě ve chvíli, kdy to mohli židovští studenti udělat a stal se lékařem. Pokračovaly v tom tak i další generace.“

V osudném roce 1942 nacisté chrudimské Židy naložili do transportu Pardubice venkov. Vlak odjel 2. prosince. Pak strávili tři dny v budově obchodní akademie u nádraží a všichni hromadně odjeli z Pardubic v transportu Cf dne 5. prosince směr Terezín.

Co historička říká na to, že kameny zmizelých dnes rostou jako houby po dešti a jsou po vzoru Chrudimi ledaskde? Jaká bude připomínka 83. výročí transportu tamních Židů? Poslechněte si celý rozhovor.