Kaple sv. Huberta u Velkých Karlovic vypadá jako valašské stavení. Její okolí zdobí dřevěné sochy
Ve Zlínském kraji, uprostřed beskydských lesů v údolí potoka Pluskovce, stojí u Velkých Karlovic krásná dřevěná Kaple svatého Huberta. Kolem ní jsou navíc rozestavěny dřevěné sochy v životní velikosti tvořící jakousi galerii. Protože je okolí kaple lemováno lesy, získala jméno patrona všech myslivců.
Dominantou Kaple svatého Huberta je dřevěný oltář, který vznikal déle, než kaple samotná. Autorem jeho výtvarného návrhu je Miroslav Valenta. Na tvorbě oltáře se podílelo i několik dalších dřevořezbářů, jako například Konstantin Rilea, Andrej Irša, Jozef Bárta, Miroslav Kinder a Alois Machaj. Oltář je více než čtyři metry vysoký a tři metry široký. Obsahuje celkem 13 reliéfů, 18 postav a řadu dekorací. Vyroben byl z několika druhů dřeva – dubu, hrušky, ořechu, jasanu a mahagonu.
„Samotný oltář představuje život svatého Huberta od jeho narození až po konec života. Levá strana přibližuje jeho světský život: dětství, dospívání, svatbu, narození syna či smrt milované ženy. Pravá strana pak ukazuje jeho duchovní život,“ popisuje Eva Slováková, průvodkyně Kaplí svatého Huberta. Hlavním motivem oltáře je setkání Huberta s jelenem, který se mu zjevil coby boží posel.
Kolem Kaple svatého Huberta stojí celkem 12 soch, které znázorňují různá tradiční valašská řemesla. Nad kaplí je pak umístěný velký dřevěný betlém. Pod kaplí zase najdeme výjev ze šenku, neboli hospody, kde v životní velikosti ze dřeva vyřezané sochy sedí u stolu a hodují. „Tento výjev znázorňuje, jak tady na Valašsku dříve lidé hodovali. Je to spíše oslava po těžké práci,“ vysvětluje Eva Slováková. Kaple svatého Huberta navíc svým vzhledem připomíná tradiční valašské stavení.
Kaple svatého Huberta je pro veřejnost přístupná a její prohlídku si návštěvníci mohou domluvit v sousedním Penzionu nebo v Hospodě Kyčerce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
