Kde bylo pardubické Nové Město a kam se mělo přesunout centrum?
Na konci 19. století plánovali radní Pardubic výstavbu nového moderního města jako protipól tomu historickému. Záměr přestěhovat tam i samotné centrum východočeské metropole se ale nezdařil.
Nové Město je dnes už zapomenutý název jedné z významných pardubických částí. Vzniklo jako moderní čtvrť, kterou stavitelé začali budovat na konci 19. století. Rozkládala se od dnešní ulice 17. listopadu a konce Smilovy ulice, na severu sahala k Palackého ulici a na jihu k Hlaváčově ulici s vlakovým nádražím.
Tvořily ji například dnešní Nerudova, Havlíčkova, Jungmannova nebo Štefánikova ulice a jejím centrem mělo být dnešní náměstí Československých legií. Oblast, zejména okolí vlakového nádraží, poškodilo během druhé světové války bombardování. Ještě předtím tam ale vzniklo množství činžovních domů nebo také škol.
Novoměstské školy
Jednou z nich je dnešní ZŠ Štefánikova. Budovu v roce 1898 v tehdejší Štěpánčině ulici postavil architekt a stavitel Josef Krudenc a šlo o druhou nejstarší obecnou školu na pardubickém Novém Městě.
O osmnáct let dříve vznikla dnes už neexistující pětitřídní škola na dnešním Masarykově náměstí, na místě, kde nyní stojí nákupní centrum. K budově dnešní ZŠ Štefánikova přibyla v roce 1901 přístavba v Malé ulici a v roce 1927 prošel celý objekt rekonstrukcí, po níž v něm vzniklo reálné gymnázium. To tam působilo až do roku 1963 a studovalo v něm i několik výrazných pardubických literárních talentů, včetně básníka Jiřího Pištory, oběti komunistického režimu, kterého dodnes připomíná pamětní deska u vchodu. Později se z budovy stala základní škola, tehdy s názvem Slovenského národního povstání.
Čtěte také
Pamětních desek obětem totalitních režimů je na pardubickém Novém Městě hned několik. Jedna, ozdobená Davidovou hvězdou, je na druhé straně Štefánikovy ulice na budově Obchodní akademie a Jazykové školy Pardubice.
Obchodní akademie tam byla otevřena už v roce 1882 a během druhé světové války se tragicky zapsala do dějin, protože sloužila jako shromaždiště židovského obyvatelstva, které odtud pokračovalo na nedaleké nádraží a vlakem do koncentračního tábora v Terezíně. Z celkového počtu 1258 deportovaných přežilo pouze 92 lidí. Další pamětní desky připomínají oběti heydrichiády a pomocníky parašutistů skupiny Silver A. Patřila mezi ně učitelka Lidmila Malá, která žila v dnešní Nerudově ulici, přičemž na tamní desce je její jméno chybně uvedeno jako Ludmila. A hned za rohem v Havlíčkově ulici je pak připomínka hrdinství manželů Janáčkových.
Masaryk, Lenin, Veverkovi
Zajímavá je i samotná historie dnešního náměstí Československých legií, už jen tím, jak často měnilo jméno. Pardubičtí rodáci si ho nejspíš vybaví hlavně jako Leninovo náměstí, i když socha V. I. Lenina stála jinde, před divadlem. Naopak socha T. G. Masaryka, která se na náměstí znovu objevila až v posledních desetiletích, musela v roce 1940 po dvanácti letech opustit svůj podstavec kvůli nástupu nacistického režimu a zřejmě posloužila jako zdroj cenného bronzu.
K obnově pomníku nedošlo ani po válce a politické změny po roce 1948 tomu také nepřály. Masaryk se na Legie vrátil až v roce 1998, kdy sochař Jaroslav Brož vytvořil její novou podobu podle objevených návrhů původní sochy od Oldřicha Španiela. Hned za pomníkem stojí řada kubistických domů, které vznikly z roku 1925 pro státní úředníky, jejichž štíty s motivem vlaštovek zároveň odkazují na inspiraci Josefem Gočárem a na tradici pardubické renesance.
Na první pohled nenápadně působí činžovní dům v nedaleké Nerudově ulici. Od okolních staveb se ale liší obklady typickými pro jeho autora, architekta Karla Řepu, který je mimo jiné spoluautorem dnešní budovy pardubického hlavního nádraží. Řepa navrhl v Pardubicích více domů, známé je například jeho autorství kina Jas.
Patří k nim ale také domy v ulici Bratranců Veverkových až po křižovatku se Smilovou a překvapivě i pro něj netypický dům s červenou věžičkou stojící přes ulici. Za připomínku stojí i sousoší objevitelů ruchadla, Veverkových, které dnes stojí v parčíku před základní školou a u kostela sv. Jana Křtitele. Původně však stálo u synagogy na místě dnešního Domu služeb. I Masarykovo náměstí se v druhé polovině 20. století změnilo téměř k nepoznání.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
