Kde se vzala modrá? Česká vlajka s ní původně nepočítala

25. září 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03162573.jpeg

Dokázali byste sami bez pomoci vyjmenovat všechny aktuální státní symboly? Ve vysílání Dobrého rána to bezpečně zvládnul Jiří Kubeš z Univerzity Pardubice. Jakub Malý s ním mluvil před Dnem české státnosti.

„Momentálně to jsou velký a malý státní znak, barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, hymna a státní pečeť, o které se mnoho neví. Pečeti se někdy od 19. století ve velkém nepoužívají, jen na reprezentační záležitosti. Většina z nás už dneska ani pořádně netuší, co to taková pečeť je,“ objasňuje odborník z univerzitního Ústavu historických věd.

Historie české vlajky

Současná vlajka pamatuje rok 1920, o její podobě se začalo diskutovat už v roce 1919. Původně se mluvilo jen o červeno-bílé variantě. „Vycházela ze staršího znaku bílého lva na červeném poli, proto ty hlavní heraldické barvy. Modrá se mezi ně dostala až po roce 1918 jako odkaz na slovanské barvy a zároveň připomíná Slovensko.“

Korunovační klenoty a lípa = státní symboly?

Kromě oficiálních existují ještě „tradiční“ symboly, o kterých se v platné české ústavě nemluví. Podle Kubeše by tam ani uvedené být nemohly: „Když si vybavíte korunovační klenoty, tak to je symbol staršího státu z doby monarchie. V době republiky takové symboly těžko můžeme dostat do ústavy.“

Korunovační klenoty byly slavnostně vyzvednuty z Korunovační komory

Dalším příkladem tradičního symbolu může být „národní strom“ lípa. Tu přesto při pozornějším pohledu na státní symboly najdeme, například ve formě větviček neboli ratolestí.

Kubeš také popsal, proč se státní symboly používají: „Každé společenství se musí s něčím identifikovat, se svou historií. Musí si na ni nějak sáhnout, nějak si na ni vzpomenout. Jsou to vzpomínky na vybrané okamžiky dějin, v našem případě v souvislosti s republikou.“

Čtěte také

autor: MAL
Spustit audio