Klavírista Radek Malár: Na AMU mě nevzali jen o půl bodu. Zatím

6. prosinec 2019

Radek Malár vyrůstal v muzikantské rodině. Vystudoval konzervatoř a momentálně se věnuje jazzovému zpěvu a hře na klavír. Rozhovor s ním připravil Dušan Vágai.

Hudbě se věnuji od svých pěti, možná šesti let. Tehdy jsem začal chodit na Základní uměleckou školu v Lysé nad Labem, kde jsem se učil na klavír.“

Co vás inspirovalo k hraní předtím, než jste začal chodit do školy?

Můj táta hraje, stejně tak jeho bratři, vlastně celá rodina. Táta hrál i s několika kapelami, zkoušeli u nás doma a já jako malý seděl a poslouchal je.“

Na jaký hudební nástroj jste chtěl hrát?

O žádném nástroji jsem neměl jasnou představu. Bavilo mě zpívat, ale i hrát na klavír. Na něj jsem nejdřív začal hrát klasiku, romskou hudbu vůbec ne.“

Váš tatínek také romskou hudbou nezačínal, začal jazzem, tak jste to vlastně po něm zdědil.

Mě nebavila ani klasika, ani jazz. Já měl raději hip hop a další moderní styly. I jsem se podle toho oblékal. V hudbě je ale základ klasika, bez ní by to nešlo. Teprve postupem času jsem se dostával k romské hudbě a začal jsem i romsky zpívat. Měl jsem skvělou učitelku, která mi dávala romské písničky a měla k nim i noty.“

Udivilo vás, když jste v ZUŠce dostal noty s romskou písničkou?

Moje učitelka věděla, že jsem Rom a také ji zajímalo, jak bych zahrál romskou písničku. Našla jednu s názvem Two Guitars, což je tradiční ruská romská píseň, a na té jsem začal.“

Po základní škole jsem toužil jít víc na gymnázium, než na konzervatoř. Ale zkusil jsem to na konzervatoř a ono to vyšlo.“

Jaký hudební žánr vás v tu dobu zajímal?

Šel jsem studovat jazzový zpěv. Na výběr byl buď pop, nebo jazz, nebo klasika. Klasika mi nešla a z popu jsem nic neměl. Jazz byl něco pro mě těžšího, přišlo mi, že mi to víc dá než zpěv populární hudby.“

Když se u vás na rodinné oslavě všichni sejdete, zahrajete si?

Zrovna nedávno na moje narozeniny jsme hráli – já, táta, jeho bratr.“

Máte vystudovanou konzervatoř – radíte ostatním? Tenhle akord nehraj, zkus jiný?

Ne, já to nemám rád. Ať si každý hraje, jak chce a jak to cítí. Já si z toho určitě také něco beru. Například když mi ukáží starší písničky, které jsem nikdy ani neslyšel.“

Co dnes vlastně děláte?

Učím soukromě malé děti zpěv a plánuji, že bych učil i klavír.“

Přemýšlel jste o tom, že se vydáte ještě dál?

Ano. Inspiroval mne třeba Tomáš Kačo, který šel studovat na Berklee. To bych chtěl také zkusit. On i učil na mezinárodní konzervatoři, na kterou jsem chodil. Po ní jsem podal přihlášku na AMU, jenže to nevyšlo. O půl bodu. Proto to určitě zkusím příště.“

autor: Dušan Vágai
Spustit audio