Klimatizace ani solární panely nemají smysl, pokud dům důkladně nezateplíte
Zateplování domů je dnes naprostou samozřejmostí. Měl by to být první krok před pořízením klimatizace nebo fotovoltaiky. Nejvíce se používají dva typy izolantů: Expandovaný polystyren a minerální vlna. Minerální vlna je sice dražší, ale má nesporné výhody.
„Zateplujeme proto, abychom se v domě cítili komfortně nejen v zimě, ale i v létě. V létě bych spíše použil trefnější název – izolace místo zateplení,“ říká odborník ze společnosti Saint Gobain Isover Tomáš Pirkl.
Zateplení prospěje i starším ročníkům
Zateplují se i starší domy postavené do roku 1980. V současné době jich je zateplených podle Pirkla 40 procent.
„Je to pro nás výzva, která má smysl. Vezměte si, že v 90. letech bylo maximálně pět až deset tropických dnů ročně. Od roku 2015 do roku 2024 se tento počet zvýšil na patnáct až třicet dnů ročně,“ popisuje Tomáš Pirkl.
Podle něj je potřeba nejdřív dům zateplit, tedy zaizolovat, teprve potom mají smysl další kroky směřující k ušetření energie, jako je fotovoltaika, klimatizace nebo tepelné čerpadlo.
„Představte si, že máte starou střechu a dáte si na ni fotovoltaiku a teprve potom se rozhodnete pro zateplení. A co pak? Budete fotovoltaiku sundávat? Takhle to nefunguje. Pokud nemáte zateplený dům, veškeré další investice vám vyjdou naprázdno,“ varuje odborník.
Minerální vlna je dražší, ale bezpečnější
Jako izolanty na fasádu se používají nejvíce dva typy. Nejčastější je expandovaný polystyren EPS. Druhou variantou je minerální vlna, říká se jí také čedičová nebo kamenná.
„EPS používáme u rodinných domů z devadesáti pěti procent. Minerální vlna se používá tam, kde je potřeba zajistit nehořlavost, například na výškové budovy, do nemocnic nebo domovů seniorů. Je naprosto nehořlavá. Je také výborná akusticky a je difúzně otevřená, to znamená, že pára umí projít touto minerální vlnou. Má tedy nesporné výhody, ale je dvojnásobně dražší,“ popisuje Tomáš Pirkl.
Jaká je ideální tloušťka izolantu? Jak se aplikuje v půdních prostorách? A jsou na to dotace od státu? Poslechněte si více v záznamu pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
