Klímovi se jako pěstouni starají o nejmenší děti. Učí je hlavně citové a sociální vazbě
Nový náhradní rodič nezmění celý svět, ale změní úplně od základu život jednoho dítěte! To je heslo organizace Dobrá rodina, která hledá a stará se o pěstouny. V rozhlasové Radioporadně jsme si povídali o přechodné pěstounské péči s Michalem Klímou, který je manželem Kateřiny, pěstounky na přechodnou dobu.
Michal Klíma a jeho žena Kateřina se před čtyřmi lety stali pěstouny. Od té doby jejich rodinou prošlo už šest dětí, které se nacházely v těžké životní situaci a potřebovaly útočiště a někoho, kdo se o ně postará. „Moje žena o tom přemýšlela dlouho. Než jsme do toho skočili, absolvovala několik seminářů. Věděli jsme, do čeho jdeme,“ uvádí Michal Klíma. Jako rodiče tří dětí se nerozhodovali sami. Se svými potomky o tom hodně dlouho mluvili. Příprava rodiny trvala rok. „Je to a vždy bude rodinný projekt,“ zdůrazňuje Michal Klíma.
Domov na půl roku
Jak naznačuje název této formy péče, jde o krátkodobý pobyt. V průměru je to zhruba půl roku. Samozřejmě je to případ od případu. Někdy se pro dítě najde řešení rychle, jindy to trvá déle.
Jak to funguje v praxi? Pokud se někde objeví dítě, které nemůže být z nějakého důvodu ve své rodině, ozve se sociální pracovnice, jestli ho může pěstoun přijmout do opatrování. Pokud ano, rychlým soudním rozhodnutím během několika hodin nebo dnů se dítě ocitne v dočasné náhradní rodině. Zároveň startuje proces, který hledá optimální dlouhodobé řešení. Což může být návrat do biologické rodiny, přesun k dlouhodobým pěstounům nebo si dítě někdo osvojí.
První dny a týdny našeho života jsou určující
Do životních potíží se může dostat dítě jakéhokoliv věku. Klímovi se ovšem konkrétně specializují na ty nejmenší. „Protože máme své tři nedospělé děti. A panuje názor, podle mě dobrý, že naše vlastní rodina by měla tvořit uzavřenou skupinu, proto by tam měl být od našich dětí věkový odstup,“ popisuje praxi Michal Klíma.
Miminko v rodině je náročná událost v každém případě. Je to právě Kateřina Klímová, která v noci vstává na krmení a přebalování. Zkušenost s takovými dětmi je vždy jiná. Záleží na tom, čím si už ve svém krátkém životě prošly. „Dostalo se k nám děťátko, které ze zdravotních důvodů muselo být tři týdny v porodnici samo. I když jsou tam skvělé sestry, nemohou nahradit blízkou osobu, která je stále na blízku a uspokojí jeho potřeby. Nám pak trvalo dva měsíce, než to dítě uvěřilo, že je na světě opravdu dobře a někdo se o něj postará,“ vypráví jeden z příběhů Michal Klíma.
Klímovi vsadili na blízký kontakt, novorozenec byl v bdělém stavu prakticky neodložitelný. „Až po těch dvou měsících intenzivní péče si začalo hrát samo a smát se. A tohle způsobilo pár dní samoty na začátku života,“ uvádí Michal Klíma.
Klímovi učí ty nejmenší citové vazbě
Jak už bylo řečeno, rodinou Klímů prošlo zatím šest dětí. Zatím neměli problém se žádným z nich navázat kontakt. Ani v tom nevidí žádný problém. Malé dítě potřebuje, aby se někdo o něj postaral, a rádo k někomu přilne. Na druhou stranu nejsou pak ani potíže s tím, když jde takové dítě o dům dál. „Na to si lidé hodně ptají, jestli tam nevznikají citové vazby, které se pak násilně přetrhávají. Ale takhle to nefunguje,“ vysvětluje Michal Klíma.
Podle něj je právě klíčové naučit dítě vztahům a trvalá přítomnost jedné pečující osoby určuje, jak bude spokojené samo se sebou a bude umět v životě navázat vztahy. „To je přesně naším úkolem, a to dítě umí potom takovou vazbu překlopit,“ říká Michal Klíma. Důkazem jsou nejen vědecké studie, ale i vlastní zkušenost pěstounů na přechodnou dobu. Když jdou svého bývalého svěřence navštívit do nové rodiny, vidí, že jsou vítaní, ale že si dítě už po očku hlídá své nové pečovatele. Žádné strádání. Prvotní kontaktní péče zanechává nepopiratelnou pozitivní scénu.
Jako každá práce, má i pěstounství své. Předně se pěstouni musí smířit se ztrátou soukromí. „Do domu vám chodí hodně lidí. Stále vás někdo kontroluje a jste součástí systému péče o ohrožené děti,“ vysvětluje Michal Klíma. Doporučuje si také ujasnit si v sobě, co je to vlastně pěstounská péče na přechodnou dobu a proč ji člověk dělá.
Hledají se pěstouni
Pěstounů je stále nedostatek. Více chybí ti dlouhodobí, ale i v přechodné pěstounské péči jsou rezervy. Spousta dětí nemůže vyrůstat ve svých původních rodinách. Pěstounská péče je pro ně způsob, jak nevyrůstat v ústavu. „Jsme jedni z posledních v Evropě, kteří stále nemají zákon, který zakazuje umisťování dětí do tří let v ústavech,“ uvádí Michal Klíma.
Kontakt
http://www.dobrarodina.cz/
Tel.: +420 724 113 112
E-mail: mamdotaz@dobrarodina.cz
Pokud chcete další informace, obraťte se na organizace, které se pěstounskou péčí zabývají. Kontakt není nijak závazný. Příprava je dlouhodobý proces právě proto, aby si obě strany ujasnily, jestli je vzájemná spolupráce vhodná. Poradí vám také na sociálním úřadě v místě vašeho bydliště.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.