Klívie neboli řemenatka: Červené květy rozjasní jednou za rok vzpomínku na babičku
Klívie je jedna z mnoha tzv. babičkovských květin, které nepotřebují mnoho péče. Je to květina, které vyhovují spíše chladnější a světlejší chodby, proto se také pěstovala na zámcích, ale i v řeznických krámech.
„Je to taková květina dělnice. Má ještě staré vychování. Čím míň se o ni člověk stará, tím je krásnější,“ usmívá se zahradník František Hlubocký. Klívie má český název řemenatka červená. Pochází z jižní Afriky. Její listy jsou sytě zelené. Květy jsou zářivě červené až oranžové.
Nemá ráda přesazování
Klívie si vystačí s minimem zeminy. Nemá ráda přesazování. A když ji dlouho nepřesazujete, namnoží se tak, že vám může dát několik květů najednou z každé rostliny v jednom květináči. Podle zahradníka Hlubockého se ale už moc neprodává. V mnoha domácnostech se pěstují letité rostliny, které se dědí z generace na generaci.
Pojmenování klívie (Clivia) dostala tato květina podle anglické vévodkyně Charlotte Florentie Clive z Northumberlandu. Tato významná anglická šlechtična byla zapálenou pěstitelkou květin a klívii do Anglie dovezla.
Po třech zmrzlých můžete letnit
Klívie kvete většinou brzy na jaře. Po odkvětu ji můžete i letnit. Nejlepší je to někde pod stromem nebo pod přístřeškem. Potřebuje rozptýlené světlo. Zalévá se běžně, nemá ráda přemokření.
„Letnit můžete až do října. A v září nebo v říjnu na ni úplně zapomeňte, přestaňte zalévat po celý měsíc. Pak přeneste domů, někam na chladnou chodbu a tam začněte zase pomaličku zalévat. A až se k jaru mezi listy objeví poupě, můžete dát do většího tepla, zalít, pohnojit a ona vykvete,“ přidává další praktické rady František Hlubocký.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
