Korečnický mlýn pohání voda, která prochází tunelem. Vysekali ho odsouzenci
Malebné údolí kolem řeky Doubravy si oblíbil slavný malíř Antonín Chittussi. Po něm je také krajina nedaleko Ronova nad Doubravou pojmenována. Chittussiho údolí začíná u Korečnického mlýna a pokračuje podél náhonu proti proudu Doubravy.
Asi po 300 metrech krásné lesní cesty, kdy na jedné straně zurčí Doubrava a na druhé se líně táhne voda k mlýnu, se náhon znenadání ztrácí ve skále. Najdete ho zase na druhé straně. Skalnímu tunelu říkají majitelé Korečnického mlýna štůla.
Odsouzenci neměli co ztratit
Ke skalnímu tunelu se váže stará legenda o dvou odsouzencích k smrti. Aby si zachránili životy, dostali nabídku vysekat do skály tunel pro mlýnský náhon. Chopili se své šance a začali lámat kámen každý z jedné strany.
Štůlu prokopali, ale vzhledem k tomu, že neměli žádné zaměřovací přístroje, nesešli se. A tak je uvnitř skály náhon odskočený, vytváří něco jako zákrutu. Zda byl odsouzencům trest skutečně prominut, už legenda nezmiňuje.
K vodnímu tunelu se lze dostat po zelené turistické značce, která vede od kostela svatého Kříže nad Ronovem nad Doubravou a vede do Mladotic, kde je další velký mlýn.
200 let ve mlýně
Rodina Ivany Petržílkové vlastní Korečnický mlýn už více než 200 let. V roce 1805 její praprapředek vyměnil svůj malý mlýn za velký na okraji Ronova nad Doubravou. Byl to panský mlýn s cihelnou a pilou. Mlýn i vyhořel, ale majitelé ho znovu opravili. Rodina ho udržovala a modernizovala 150 let, vedle české mlýnice, kde se mlelo obilí místních sedláků, postavili americkou mlýnici, kde se mlelo zboží obchodní.
V padesátých letech byl mlýn rodině zabaven a fungoval jako míchárna hnojiv. Mlýnské stroje skončily v kovošrotu. V jednom z největších mlýnů v Ronově nad Doubravou se už nikdy nemlelo.
Rodina dostala v devadesátých letech budovy zpátky. Poslední mlynář se vrácení mlýna dožil. Zemřel rok poté. Jeho děti a vnoučata pracují na rekonstrukci budov a přilehlého okolí.
Chittussiho údolí
Ronovský rodák a malíř Antonín Chittussi do údolí kolem Doubravy často zavítal. Malebná krajina ho inspirovala i při malbě jednoho z jeho nejznámější děl, Údol Doubravy z roku 1884, které můžete vidět v Národní galerii. Krajina nad Ronovem se od časů Chittussiho velmi změnila, koryto řeky zarostlo listnatými lesy, ale stále je kouzelná a inspirující.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ANO nebude jednat o důchodech s koalicí a prezidentem. Zrušilo účast na setkání
-
Bolestný pohled, rána pro český tenis, říká Štěpánek o dotační kauze na svazu. Do jeho vedení nechce
-
Na pupečníku tkaničku, ve tváři tiky z alkoholového syndromu. Dnes je Dominika sebevědomá tanečnice
-
Závan mečiarismu. Změní syn bývalého šéfa policie slovenskou tajnou službu na nástroj pomsty?